Chikungunya

Z WikiSkript
Chikungunya
Výskyt Chikungunya, červeně označené země (v letech 1952 až 2006)
Výskyt Chikungunya, červeně označené země (v letech 1952 až 2006)
Původce Chikungunya virus (Alphavirus)
Přenos přenašeč komár rodu Aedes
Inkubační doba 3–7 dnů (maximálně 12)[1]
Klinický obraz náhle vysoká horečka, zimnice, nauzea, retrobulbární bolest hlavy, bolesti kloubů a svalů, makulopapulózní vyrážka na trupu a končetinách[1]
Léčba symptomatická [1]
Komplikace meningoencefalitida[1]
Klasifikace a odkazy
MKN-10 A92.0
MeSH ID D065632


Chikungunya je tropické virové onemocnění. Poprvé bylo popsáno v roce 1952 v Tanzánii. Slovo Chikungunya pochází z jazyka Makonde a v překladu znamená: „to, co ohýbá/ kroutí".[2] Název vystihuje nejvýraznější projev nemoci, držení těla postižených způsobené krutou bolestí.

komár Aedes
2012-01-09 Chikungunya na levé noze (Filipíny)

Původce[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Toto onemocnění způsobuje Chikungunya virus, alphavirus patřící mezi arboviry (čeleď Togaviridae). Jedná se o jednovláknový RNA virus.[3]

Přenos[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Přírodním rezervoárem tohoto viru jsou opice. Infekce se díky vysoké virémii šíří také z člověka na člověka kousnutím komára Aedes aegypti v Africe a Aedes albopictus („Asian Tiger Mosquito") v Asii.[4] Tito komáři se krmí hlavně za úsvitu a západu slunce. Aktivní jsou ale přes celý den. Mají typický vzhled: černé tělo s bílými pruhy.

Epidemiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Onemocnění se poprvé bylo popsáno v roce 1952 v Tanzánii, rozšířilo se dále do Afriky a Asie. Dnes se onemocnění vyskytuje hlavně v rovníkové Africe a jihovýchodní Asii. Případy nakažení touto nemocí byli také hlašené v Austrálii, USA nebo Itálii.

Příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Inkubační doba je obvykle 4–8 dní.[2] U 72–95 % nakažených probíhá Chikungunya symptomaticky.[5]

Mezi symptomy patří: náhlá zvýšená teplota (nad 39 °C), bolesti hlavy a kloubů, otoky kloubů, bolest zad a v 50 % vyrážka. Během 7–10 dnů symptomy odezní. Vzácně může dojít k meningoencefalitidě, neuritidě nebo myokarditidě. Do diferenciální diagnostiky patří horečka Dengue, leptospiróza a postinfekční bolesti kloubů.

Prevence, léčba a diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

K prevenci patří ochrana proti komárům, izolace nemocného na infekčním oddělení a hlášení onemocnění. Léčba je nespecifická. Očkování zatím neexistuje. Diagnóza onemocnění se provádí pomocí metody PCR nebo serologického prokázání protilátek IgM.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

<references>
  1. a b c d BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 128. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. a b http://www.who.int/en/news-room/fact-sheets/detail/chikungunya,
  3. https://www.cdc.gov/chikungunya/transmission/index.html
  4. https://web.archive.org/web/20160331222721/http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/aktuality-v-oblasti-neuroinfekci-451459
  5. https://www.cdc.gov/chikungunya/fact/index.html