Dříve vyslovené přání

Dříve vyslovené přání[1] je právní koncept, který upravuje § 36 Zákona o zdravotních službách[2]. Dříve vyslovené přání se týká budoucnosti, která může nebo nemusí nastat. Pacient vyjadřuje souhlas či nesouhlas pro některé konkrétní situace.

Například nesouhlas onkologických pacientů s resuscitací, svědků Jehovových s transfuzní léčbou, motorkářů s případnou amputací.

Uplatnění

Dříve vyslovené přání se využije, pokud je pacient ve stavu, kdy není schopen vyslovit či nevyslovit souhlas. Lékař musí mít vždy dokument k dispozici v písemné podobě, jinak se jím nesmí řídit.

Nutné náležitosti

Dříve vyslovené přání musí být písemné, opatřené úředně ověřeným podpisem a musí být provedené na základě poučení praktickým lékařem nebo odborníkem v oboru.

Průběh je následující: pacient si napíše dříve vysloveného přání, na kterém si nechá úředně ověřit svůj podpis. Poté s dokumentem přijde za příslušným lékařem, který provede poučení, neboli informuje pacienta, jaké jsou následky jeho dříve vysloveného přání. Na dokument lékař vystaví písemný záznam o provedení poučení. Druhou možností je vytvoření dříve vysloveného přání v rámci hospitalizace. Pacientovo přání se uvede do zdravotnické dokumentace, součástí jsou podpisy pacienta, lékaře a svědka. Toto dříve vyslovené přání je ale platné pouze pro zdravotní služby u toho poskytovatele, kde bylo přání zapsáno.

Nerespektování

Dříve vyslovené přání se nesmí respektovat:

  • pokud by jeho respektování aktivně způsobilo smrt,
  • pokud dříve nebylo k dispozici a byly započaty úkony, při nichž by již jeho respektování vedlo k aktivnímu způsobení smrti nebo
  • pokud by jeho respektování ohrožovalo jiné osoby.


Dříve vyslovené přání se nemusí respektovat, pokud je dlouhý interval od jeho vzniku a mezitím se zlepšily léčebné možnosti. V tomto případě totiž můžeme předpokládat, že pokud by to pacient věděl, své přání by nevyslovil.

Dříve vyslovené přání nelze uplatnit u nezletilých a pacientů s omezenou svéprávností.

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ TĚŠINOVÁ, Jolana. Základní principy a terminologie v medicínském právu [přednáška k předmětu Veřejné zdravotnictví a medicínské právo, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 3.3.2014. 
  2. ↑ Česká republika. Zákon o zdravotních službách. 2011. 372/2011 Sb., § 36. Dostupné také z URL <https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372>.