Funkční vyšetření kardiorespiračního systému

K funkčním vyšetřením kardiorespiračního systému řadíme vyšetření srdce a vyšetření plic.

Funkční vyšetření srdce

• Echokardiografické vyšetření – ultrazvukové vyšetření srdce; slouží k zobrazení srdečních stěn a chlopní a k posouzení jejich funkce.
• Jícnové echokardiografické vyšetření.
• Ergometrie – provádí se na speciálně upraveném kole (tzv. ergometru). Vyšetřovaná osoba je napojena na EKG přístroj; kontinuálně se sleduje EKG záznam a krevní tlak. Během vyšetření je postupně zvyšována zátěž.
• Ambulantní 24hodinové měření krevního tlaku (ABPM), tlakový Holter – na paži se připevní manžeta k pasu malý automatický tlakoměr; v pravidelných intervalech se měří krevní tlak; pacient je v domácím prostředí.

Funkční vyšetření plic

Funkční vyšetření plic je soubor neinvazivních diagnostických metod, které objektivně hodnotí, jak plíce a celý respirační systém plní své základní úkoly. Zejména ventilaci (výměnu vzduchu), distribuci (rozvádění vzduchu v plicích) a difuzi (přenos dýchacích plynů mezi plícemi a krví).

Spirometr

Spirometrie

Spirometrie umožňuje objektivně zhodnotit funkci plic; odlišit obstrukční a restrikční poruchu plic; vyžaduje spolupráci pacienta.

Statická spirometrie

• 1. Vyšetření klidových objemů a kapacit plic (spirogram: křivka objem/čas).
     • V_T (také TV, tidal volume) – dechový objem; objem vzduchu vdechnutý nebo vydechnutý jedním normálním vdechem nebo výdechem.
     • ERV – expirační rezervní objem; množství vzduchu, které lze ještě vydechnout po normálním výdechu.
     • IRV – inspirační rezervní objem; množství vzduchu, které lze ještě nadechnout po normálním nádechu.
     • VC – vitální kapacita; maximální objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu vydechnout nebo po maximálním výdechu nadechnout (V_T + IRV + ERV).
     • IC – inspirační kapacita; maximální objem vzduchu, který lze nadechnout z klidového výdechu (V_T + IRV).
     • FRC – funkční reziduální kapacita; objem vzduchu v plicích po volném výdechu;
     • df – dechová frekvence; počet dechů za 1 minutu.

Dynamická spirometrie

• 1. Vyšetření usilovaného výdechu a nádechu (spirogram: křivka průtok/objem a křivka objem/čas).
     • FVC – usilovná vitální kapacita; maximální objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu prudce vydechnout.
     • FEV1 – usilovně vydechnutý objem za první sekundu; objem vzduchu vydechnutý s největším úsilím za 1. sekundu po maximálním nádechu.
     • FEV1/VC (%) – Tiffeneaův index – kolem 80 %.
     • PEF – vrcholový výdechový průtok; nejvyšší rychlost na vrcholu usilovného výdechu (odpovídá vzduchu v horních DC).
     • MEF – maximální výdechové průtoky (rychlosti) na různých úrovních FVC, kterou je ještě třeba vydechnout (nejčastěji na 75 %, 50 % a 25 % FVC).
     • FEF – usilovné expirační průtoky na různých úrovních již vydechnuté FVC (25 %, 50 % a 75 %).
     • PIF – maximální průtok dosažený na vrcholu nádechu.
     • MIF50 – střední nádechový průtok na úrovni 50 % nadechnuté FVC.

Celotělová pletyzmografie

Neboli bodypletysmografie – k měření nepřímo měřitelných plicních objemů (tj. objemu plynu v hrudníku) a proudových odporů dýchacích cest. V kabině je možno vyšetřovat parametry, které nelze určit spirometricky. Na základě těchto měření je možno následně stanovit všechny statické a dynamické plicní objemy.

Vyšetření difuzní kapacity plic

Tento test hodnotí schopnost plic přenášet kyslík z plicních sklípků do krve.

Zátěžové testy

Spiroergometrie je spirometrie při zátěži; měří se spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého; slouží k posouzení funkční rezervy kardiovaskulárního systému.

Odkazy

Související články

• Plicní objemy
• Spirometrie

Použitá literatura

NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů : část I. 1. vydání. 2006. ISBN 80-246-0615-1.

Reference

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

</noinclude>

Odkazy

Související články

• Plicní objemy