Spirometrie

Z WikiSkript

Spirometrii používáme k měření ventilace. Je to vyšetření plicních objemů, kapacit a průtoků. Výsledné parametry dělíme na:

  • statické – neboli objemy a kapacity respiračního systému (dechový objem, vitální kapacita...)
  • dynamické – neboli průtoky či objemy při maximáně usilovném dýchání (minutová ventilace, maximální minutová ventilace...)

Plicní objemy

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Plicní objemy.

Spirometry[upravit | editovat zdroj]

Přístroj měřící ventilační parametry se nazývá spirometr. Pacient do něj dýchá. V něm je vložena turbínka, kterou vzduch roztáčí. Může být přítomna také síťka, na kterou vzduch vytváří tlak. Ten je úměrný objemu vzduchu. Zároveň měří čas, a tak můžeme zjistit rychlost proudu vzduchu či průtoky. Záznam se většinou dnes vyhodnocuje digitálně.

Schéma nejjednoduššího spirometru
Schéma moderního spirometrického vyšetření

Plicní onemocnění[upravit | editovat zdroj]

typicky můžeme dělit na:

  • Restrikční při kterých jsou sníženy plicní objemy. Důvodem může být utisknutá plíce (nádor), uzávěr bronchu, omezená poddajnost a další. Měříme statickými parametry.
  • Obstrukční neboli zúžení cest dýchacích. Zhorší se průtok a následně i ventilace. Patří sem astma, chronická bronchitida a obstrukční choroby plic.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.

KOLEKTIV, Kittnar. Lékařská fyziologie. - vydání. Grada Publishing a.s., 2011. 790 s. ISBN 9788024730684.