Funkční vyšetření plic

Z WikiSkript

Spirometr

Funkční vyšetření plic je soubor neinvazivních diagnostických metod, které objektivně hodnotí, jak plíce a celý respirační systém plní své základní úkoly. Zejména ventilaci (výměnu vzduchu), distribuci (rozvádění vzduchu v plicích) a difuzi (přenos dýchacích plynů mezi plícemi a krví).

Spirometrie[upravit | editovat zdroj]

Spirometrie umožňuje objektivně zhodnotit funkci plic; odlišit obstrukční a restrikční poruchu plic; vyžaduje spolupráci pacienta.

Statická spirometrie[upravit | editovat zdroj]

Statická spirometrie – srovnání fyziologického nálezu a poruch

Vyšetření klidových objemů a kapacit plic (spirogram: křivka objem/čas).

  • VT (také TV, tidal volume) – dechový objem; objem vzduchu vdechnutý nebo vydechnutý jedním normálním vdechem nebo výdechem.
  • ERV – expirační rezervní objem; množství vzduchu, které lze ještě vydechnout po normálním výdechu.
  • IRV – inspirační rezervní objem; množství vzduchu, které lze ještě nadechnout po normálním nádechu.
  • VC – vitální kapacita; maximální objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu vydechnout nebo po maximálním výdechu nadechnout (VT + IRV + ERV).
  • IC – inspirační kapacita; maximální objem vzduchu, který lze nadechnout z klidového výdechu (VT + IRV).
  • FRC – funkční reziduální kapacita; objem vzduchu v plicích po volném výdechu;
  • df – dechová frekvence; počet dechů za 1 minutu.

Dynamická spirometrie[upravit | editovat zdroj]

Dynamická spirometrie – srovnání fyziologického nálezu a poruch

Vyšetření usilovaného výdechu a nádechu (spirogram: křivka průtok/objem a křivka objem/čas).

  • FVC – usilovná vitální kapacita; maximální objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu prudce vydechnout.
  • FEV1 – usilovně vydechnutý objem za první sekundu; objem vzduchu vydechnutý s největším úsilím za 1. sekundu po maximálním nádechu.
  • FEV1/VC (%) – Tiffeneaův index – kolem 80 %.
  • PEF – vrcholový výdechový průtok; nejvyšší rychlost na vrcholu usilovného výdechu (odpovídá vzduchu v horních DC).
  • MEF – maximální výdechové průtoky (rychlosti) na různých úrovních FVC, kterou je ještě třeba vydechnout (nejčastěji na 75 %, 50 % a 25 % FVC).
  • FEF – usilovné expirační průtoky na různých úrovních již vydechnuté FVC (25 %, 50 % a 75 %).
  • PIF – maximální průtok dosažený na vrcholu nádechu.
  • MIF50 – střední nádechový průtok na úrovni 50 % nadechnuté FVC.

Celotělová pletyzmografie[upravit | editovat zdroj]

Neboli bodypletysmografie – k měření nepřímo měřitelných plicních objemů (tj. objemu plynu v hrudníku) a proudových odporů dýchacích cest. V kabině je možno vyšetřovat parametry, které nelze určit spirometricky. Na základě těchto měření je možno následně stanovit všechny statické a dynamické plicní objemy.

Vyšetření difuzní kapacity plic[upravit | editovat zdroj]

Tento test hodnotí schopnost plic přenášet kyslík z plicních sklípků do krve. K vyšetření se využívá obvykle oxid uhelnatý (CO).

Metoda heliové diluce[upravit | editovat zdroj]

Metoda heliové diluce je technika založená na principu uzavřeného okruhu, která slouží k měření funkční reziduální kapacity (FRC). Z této hodnoty lze následně po započtení výsledků spirometrie dopočítat reziduální objem (RV) a totální plicní kapacitu (TLC).

Zátěžové testy[upravit | editovat zdroj]

Spiroergometrie je spirometrie při zátěži; měří se spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého; slouží k posouzení funkční rezervy kardiovaskulárního systému.

Bronchomotorické testy[upravit | editovat zdroj]

Inhalátor obsahující salbulamol

Slouží k posouzení reaktivity dýchacích cest.

  • Bronchodilatační test: Hodnotí reverzibilitu obstrukce po podání bronchodilatancia (např. salbutamol).
  • Bronchoprovokační test: Slouží k průkazu bronchiální hyperreaktivity (typické pro astma). Používá se inhalační podání bronchokonstrikční látky (metacholin).

Stanovení frakčního vydechovaného oxidu dusnatého (FeNO)[upravit | editovat zdroj]

Vyšetření FeNO(„fractional exhaled nitric oxid“) je moderní, neinvazivní metoda sloužící k detekci a kvantifikaci eozinofilního zánětu v dýchacích cestách. Na rozdíl od spirometrie, která hodnotí mechanickou obstrukci, FeNO odráží aktivitu zánětlivého procesu na sliznici.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Převzato z[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů : část I. 1. vydání. 2006. ISBN 80-246-0615-1.


Reference[upravit | editovat zdroj]