Horečka dengue

Z WikiSkript

(přesměrováno z Horečka dengué)

Horečka dengue
Dengue Fever
Symptomy horečky dengue
Symptomy horečky dengue
Původce Flavivirus (Arboviry)
Přenos infikovanou krví (přenašeč komár)
Inkubační doba 3–7 dní
Klinický obraz febrilní viróza s exantémem (dvoufázový průběh) nebo závažná hemoragická horečka (krvácivé projevy, nevolnost,...) [1]
Léčba symptomatická
Komplikace u febrilní virózy s exantémem myokarditida, poškození NS [1]
Incidence v ČR 29 případů v ČR (za rok 2014)[2]
Klasifikace a odkazy
MKN A90 klasická forma, A91 hemoragická horečka
MeSH ID D003715
MedlinePlus 001374 klasická forma, 001373 hemoragická horečka
Medscape 215840

Horečka dengue je virová choroba, kterou způsobuje Flavivirus (Arboviry) přenášený komáry. Vyskytuje se v tropické Asii, Africe a Střední a Jižní Americe. Postihuje převážně mladé osoby včetně dětí.

Inkubační doba je 3–7 dní, potom nastupuje náhlý febrilní stav trvající 3–6 dní.[3] Častý je dvojfázový průběh. První fázi provází vysoké horečky a úporné myalgie a artralgie (breakbone fever). Ve druhé fázi se většinou objevuje makulopapulózní exantém, který je nejvíce vyjádřen na trupu, bez postižení plosek i dlaní. Současně dochází ke zvětšování krčních uzlin. Komplikací může být myokarditida či poškození nervové soustavy.[4]

Hemoragická forma se projevuje krvácivými projevy na kůži, může být provázena ascitem, zvracením, bolestí břicha; progrese se projeví hypotenzí, hypovolémií a šokem. Příčinou je opakovaná nákaza jiným sérotypem viru. [4]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Typicky je přítomna leukopenie, trombocytopenie a zvýšení aminotransferáz a laktátdehydrogenázy. Diagnózu potvrdíme sérologicky.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Symptomatická.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Dobrá, s výjimkou hemoragické formy.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dengue

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 127, 128. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. Státní zdravotní ústav. Infekce v ČR 2015, kumulativně [online]. Poslední revize 2015, [cit. 2015-11-26]. <http://www.szu.cz/publikace/data/kumulativni-nemocnost-vybranych-hlasenych-infekci-v-ceske>.
  3. Dostál, V. et al.:Infektologie. Karolinum, Praha, 2004, str. 228
  4. a b BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2004. 338 s. s. 228. ISBN 80-246-0749-2.
  • BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.