Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Klasifikace kazivých dutin

Z WikiSkripta

V současné době existují dvě hlavní teorie rozdělení kazivých dutin

Podle Blacka[upravit | editovat zdroj]

G. V. Black (1836 – 1915) rozdělil kavity do pěti tříd. Později byla doplněna tato teorie o šestou třídu. [1]

  • I. třída – kavity vzniklé preparací kazu v jamkách a rýhách premolárů a molárů a ve foramen caecum (O, P, B)
  • II. třída – kavity vzniklé preparací kazu na aproximálních plochách molárů a premolárů (MO, DO, MOD)
  • III. třída – kavity vzniklé preparací kazu na aproximálních plochách řezáků a špičáků nezasahující na řezací hranu (M, D)
  • IV. třída – kavity vzniklé preparací kazu na aproximálních plochách řezáků a špičáků zasahující na řezací hranu (se ztrátou růžku) (MI, DI, MID)
  • V. třída – kavity vzniklé preparací kazu v krčkových partiích zubů (C)
  • VI. třída – podle Fusayamy – kaz na abradovaných hrbolcích a incizálních ploškách[1]


Podle lokalizace na jednotlivých plochách zubů je dělíme ještě na:

  1. Centrální (jednoduché) kavity – jsou takové kavity, které se nacházejí pouze na jedné plošce zubu, patří sem kavity I. třídy a kavity V. třídy
  2. Obrysové (složené) kavity – jsou kavity, které se nacházejí na dvou nebo více ploškách zubu, patří sem kavity II., III. a IV. třídy

Podle Mounta a Huma[upravit | editovat zdroj]

G. J. Mount a W. R. Hume rozdělili kazivé dutiny jednak podle lokalizace na zubu, jednak podle velikosti kavity.

Lokalizace:

  • lokalizace 1 – fisury, jamky a defekty skloviny okluzních ploch distálních zubů + foramina caeca
  • lokalizace 2 – aproximální plochy zubů pod bodem kontaktu
  • lokalizace 3 – kazy v gingivální třetině zubu

Rozsah:

  • rozsah 1 – povrchová léze
  • rozsah 2 – střední kavita
  • rozsah 3 – rozsáhlá kavita
  • rozsah 4 – velmi rozsáhlá kavita

Kazivá léze se zapisuje jako dvě čísla oddělená tečkou tak, že první číslo určuje lokalizaci a druhé číslo určuje rozsah. (Například: rozsáhlá kazivá léze na aproximální ploše se označí 2.3)


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s. 
  • DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.