NO-syntáza

From WikiSkripta

Syntéza NO

NO-syntázy (NOS) katalyzují oxidaci L-argininu na NO· a L-citrulin za vzniku intermediárního metabolitu Nω-hydroxy-L-argininu. Syntéza je ovlivňována řadou kofaktorů jako je tetrahydropterin (BH4), flavinmononukleotid (FMN), flavindinukleotid (FAD), redukované thioly, endogenním inhibitorem NOS – asymetrickým dimetylargininem (ADMA) a dostupností substrátu. Kromě toho aktivita NOS I a III odvisí od přítomnosti kalmodulinového komplexu s Ca2+ (CaM-Ca2+).

Isoforma Typ buněk Bazální koncentrace NO· Stimulované koncentrace NO·
Typ I (nNOS) neurony, kosterní sval, hladký sval nízká přechodně nízká
Typ II (iNOS) makrofágy, myocyty, hladké svaly, hepatocyty žádná trvale vysoká
Typ III (eNOS) endotelové buňky, destičky nízká přechodně vysoká

Účinek NO· v daném biologickém systému závisí na jeho koncentraci, difuzibilitě a koncentraci dalších bioreaktantů (superoxiddismutáza, kataláza, xantinoxidáza, guanylátcykláza, SH-skupiny, OH-skupiny, reaktivní formy kyslíku, hemoglobin). Vzniklý NO· tak může získat elektron za vzniku nitroxylového aniontu (NO-), nebo naopak ztratit elektron za vzniku NO+(nitrosoniový ion). Nitroxylové i nitrosoniové ionty pak reagují s dalšími molekulami nebo radikály. Bezprostředním metabolitem NO· v krevní plasmě je nitrit (NO2-), který vstupuje do erytrocytů a oxiduje na nitrát (NO3-). Jiná cesta je interakce se superoxidovým aniontem O22-· za vzniku peroxynitritu (ONOO-). Ten pak oxiduje thioly nebo thioethery, anebo reaguje s tyrosinem polypeptidů, s guanosinem, degraduje sacharidy, navozuje peroxidaci lipidů a štěpí DNA. Tyto pochody hrají klíčovou úlohu např. v dysfunkci cévního endotelu.


Odkazy[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • MASOPUST, Jaroslav, et al. Patobiochemie buňky. 1. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, 2003. 344 s. s. 88–92. ISBN 80-239-1011-6.