Neurohistologické metody

Neurohistologické metody jsou speciální barvicí metody, kdy zobrazujeme nervovou tkáň. Rozdělujeme je na barvicí metody, impreganční metody a imunohistochemické metody viz. níže.

Barvicí metody

Mezi barvicí metody řadíme barvení Nisslovu metodu, Weigertovou metodou a luxolovou modř. Znázorňovat můžeme těla neuronů (Nisslova metoda) či jejich myelinové pochvy (Weigertova metoda, luxolová modř, sůdanová čerň). Myelinová pochva se díky vysokému obsahu fosfolipidů nebarví přehlednými histologickými barvivy jako je hematoxylin-eosin, proto se používají k barvení na myelin speciální meto

Nisslova metoda

Barvení neuronů míchy Nisslovou metodou. Šipky ukazují na těla neuronů.

Mícha_Nissl
Při použití této metody prokazujeme Nisslovu substanci, granulární endoplazmatická retikula, ribozomy v těle nervových buněk a jádra nervových buněk. Největší podíl Nisslovy substance nacházíme v motorických neuronech. Nisslova substance, především pak RNA ribozomů se barví bazickými barvivy. Mezi bazická barviva užívané při Nisslově metodě patří toulidová modř, methylenová modř a thionin. Výsledkem barvení je tmavě modré až tmavě fialové zbarvení hrudek Nisslovy substance, cytoplazma nervových buněk se zbarví světle modře.

Nejvhodnější metodou fixace pro přípravu preparátu na barvení Nisslovou metodou je 96% etanol.

Weigertova metoda

Weigertova metoda se užívá pro znázornění myoelinových pochev neuronů, konktrétně se barví fosfolipidy v myelinu obsažené. Výsledkem barvení jsou černohnědě zbarvená nervová vlákna s myelinovou pochvou, pozadí reakce je žlutavé.

Před samotnou aplikací barviv je nutno tkáň na barvení připravit. Tkáň před zaléváním do celoidinu moří tekutinami, které obsahují chrom a měď. Působením těchto solí se myelin stane nerozpustným. Při barvení ve spojení s hematoxylinem vznikne nerozpustný barevný lak.

Snímek pontu obraveného luxolovou modří.

Luxolová modř

Luxolovou modří se znázorňují myelinové pochvy, které se při aplikaci luxolové modře barví jasně modře. Při této metodě je možno jádra neuronů dobarvit jádrovou červení. Luxolová modř se využívá pro barvení zmrazených i parafinových řezů.

Sudanová čerň

Tuto metodu lze využít mimo jiné k průkazu neurodegenerativních chorob, při kterých dochází k strukturálním a chemickým změnám v nervových vláknech.

Impregnančí metody

V neurohistologii se impregnační metody využívají ke znázornění neurofibril (součást cytoskeletu), nervových zakončení a gliových buněk (podpůrných buněk). Jsou založeny na schopnosti látek obsažených ve znázorňované struktuře redukovat kovy (Os, Ag, Au) z nestabilních roztoků jejich solí. Redukovaný kov v místě znázorněné struktury vytváří tmavá depozita. Vyžadují většinou dlouhodobou fixaci formolem a zmrazené řezy. Jde o poměrně náročné a zdlouhavé metody.

Metoda dle Golgiho

Impregnace stříbrem. Na preparátu je vidět řez mozečkem.

Tato metoda měla mimořádný význam pro poznání základní stavby nervového systému. Při této metodě se impregnují pouze některé neurony, můžeme sledovat detailní větvení dendritického stromu i průběh axonů a nervových drah. Bloky nervové tkáně se fixují ve směsi dvojchromanu draselného s oxidem osmičelým a poté se impregnují v roztoku dusičnanu stříbrného. Na výsledném preparátu vidíme černá vlákna na žlutém pozadí.

Metoda dle Bodiana

Metoda dle Bodiana slouží k impregnaci nervových vláken CNS i PNS v parafinových řezech pomocí koloidního stříbra (Protargol – proteinát stříbra). K dobarvení jader se používá jádrová červeň. Na výsledném preparátu vidíme černá vlákna na žlutém pozadí.

Impregnace oxidem osmičelým

Impregnace oxidem osmičelým využívá ke znázornění myelinových pochev. Dochází při ní k redukci oxidu osmičelého působením lipidů.

Impregnace dle Cajala

Používá se k průkazu neuroglií, zejména astrocytů. Tkáň se po fixaci krájí na kryostatu. Glie se impregnuje v roztoku sublimátu a chloridu zlatitého v temnu. Astrocyty jsou znázorněny černě.

Impregnace dle Hortega

Slouží ke znázornění neuroglií, převážně mikroglií. K impregnaci se využívá uhličitan stříbrný. Mikroglie má na výsledném preparátu hnědočerné zbarvení.

imunohistochemické metody

GFAP

Imunohistochemické metody se využívají primárně ke znázornění neuroglií. Imunohistochemický průkaz je metoda hojně využívaná v současnosti, např. detekce pomocí průkazu GFAP (gliální fibrilární acidický protein). Další imunohistochemickou metodou je Malloryho fosfowolframový hematoxylin, modifikace dle Andersona. Tato metoda využívá roztok sublimátu (HgCl₂), Andersonovo neurogliové mořidlo, což je roztok siřičitanu sodného, kyseliny šťavelové, jodidu draselného a krystalického jódu, a Malloryho fosfowolframový hematoxylin. Gliové buňky a fibrin se znázorní modře, pozadí je růžové.

Odkazy

Související články

• Histochemie

Použitá literatura

• ČÍŽKOVÁ, Kateřina. Základy histochemických metod. - vydání. Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. 50 s. ISBN 9788024453163.