Paliativní péče

Z WikiSkript

Paliativní péče je medicínský obor, který poskytuje péči lidem se závažným onemocněním[1]. Může se jednat o nevyléčitelná onemocnění (např. diabetes mellitus, HIV, ischemická choroba srdeční, generalizovaná malignita), ale také onemocnění, které má šanci na vyléčení, ale zásadně ovlivňuje život pacienta (např. primární tumor, akutní respirační selhání, polytrauma). Cílem je zlepšit kvalitu života pacienta a jeho rodiny, přinést úlevu od symptomů a stresu spojeného se závažným onemocněním. Je poskytována v jakémkoliv věku a v jakémkoliv stádiu onemocnění, i současně s kurativní léčbou.

Paliativní tým[upravit | editovat zdroj]

Paliativní medicína poskytuje péči v kontextu bio-psycho-socio-spirituálních potřebách. Vzhledem k těmto složkám je péče převážně týmová, kdy se na péči o pacienta podílí lékař paliatr, paliativní zdravotní sestra, psycholog, kaplan, sociální pracovník, případně další osoby jako např. fyzioterapeut či farmakolog a další.

Grafické zobrazení koncepce paliativní péče.


Druhy paliativní péče[upravit | editovat zdroj]

Z pohledu časového u nevyléčitelných onemocnění se dělí na:

  • časnou paliativní péči – poskytována souběžně s kurativní péčí, zejména na začátku trajektorie chronického onemocnění,
  • pokročilou paliativní péči – poskytována v pokročilé fázi trajektorie chronického onemocnění,
  • terminální či hospicovou paliativní péči – u pacientů s prognózou přežití v řádu týdnů či kratší,
  • péči o pozůstalé – péče poskytovaná obecně blízkým osobám zemřelého nemocného, zejména v kontextu komplikovaného truchlení.

Z pohledu úrovně odbornosti a zároveň symptomové nálože se rozděluje na[2]:

  • obecná paliativní péče – v kompetenci základního oboru, kterého se onemocnění týká, indikovaná vždy, když je diagnostikováno konrétní onemocnění,
  • specializovaná paliativní péče – v kompetenci atestovaného paliatra v situacích, kdy plánování či symptomová nálož přesahuje možnosti základního oboru,
  • hospicová paliativní péče – u pacienta, u kterého


Z pohledu cílové skupiny se dá rozdělit na

  • dětskou a
  • dospělou.


Z pohledu místa poskytování se dá rozdělit na:

  • ambulantní – poskytovaná na paliativních ambulancí v rámci ambulantních návštěv,
  • nemocniční
    • konziliární – péče poskytovaná v rámci koncilií paliativního týmu,
    • lůžková – péče poskytovaná hospitalizovaným pacientům na nemocničním oddělení specializovaném na paliativní péči (tzv. paliativní jednotka),
  • hospicová
    • lůžková – poskytována pacientům s prognózou přežití v řádu týdnů či kratší ve specializovaném lůžkovém (tzv. kamenném) hospicu,
    • domácí – poskytovaná v domácím pacientům s prognózou přežití v řádu týdnů či kratší v domácím prostředí, v rámci pravidelných či akutních návštěv týmu tzv. mobilního či domácího hospicu, který za pacientem dojíždí domů.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související stránky[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. Center to Advance Palliative Care. About Palliative Care [online]. [cit. 2019-07-06]. <https://www.capc.org/about/palliative-care/>.
  2. SKÁLA, Bohumil, Ondřej SLÁMA a Jiří VORLÍČEK, et al. Paliativní péče o pacienty v terminálním stádiu nemoci : Doporučený a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře [online] . 1. vydání. Praha : Společnost všeobecného lékařství, 2011. 24 s. Dostupné také z <https://www.paliativnimedicina.cz/sites/www.paliativnimedicina.cz/files/users/simicek/paliativni-pece-2011pro_pl.pdf>. ISBN 978-80-86998-51-0.