Pneumocystóza

From WikiSkripta

Histopatologický obraz plic infikovaných Pneumocystis carinii u pacienta s AIDS.
Rentgenový snímek plic pacienta s pneumonií způsobenou pneumocystis carinii.

Pneumocystóza je infekční onemocnění plic způsobené mikroorganizmem Pneumocystis jiroveci (carinii). Tento mikroorganizmus býval řazen k prvokům, dnes je však zařazovaný mezi houby. Známé jsou 2 morfologicky odlišná stádia, trofozoity a cysty, které se vyskytují v plicích.

Patogeneze[edit | edit source]

Pneumocystis carinii se běžně nachází v okolním prostředí, jak v plicích lidí a zvířat. U zdravé lidské populace se však pneumocystóza v klinické formě nevyskytuje, protože mikroorganizmy jsou pohlcené a zlikvidované plicními makrofágy. Pokud je ale fagocytóza defektní, mikroorganizmy zůstávají v plicích, proliferují a nakonec zaplní alveoly. Nenapadají alveolární stěny a nevyvolávají zánět, takže mnohdy pneumocystóza může být smrtelná. Pneumocystóza postihuje dvě rozdílné skupiny pacientů. První skupina zahrnuje novorozence a děti trpící podvýživou s nedostatečně vyvinutým imunitním systémem, druhá dospělé s imunodeficientními stavy (dlouhodobé podávání imunosupresivních preparátů, transplantace orgánů, podávání steroidů a cytostatik, leukémie, rakovina). Pneumocystóza se v současnosti považuje za nejčastější infekci pacientů se syndromem získané imunitní nedostatečnosti (AIDS).

Symptomatika[edit | edit source]

Pneumocystóza se projevuje dušností, neproduktivním dráždivým kašlem a často také horečkou. Dalšími možnými komplikacemi jsou pneumothorax, pneumomediastinum (mediastinální emfyzém) a v případě chronické pneumocystózy také plicní fibróza. Choroba může progredovat až do respiračního selhání a smrti.

Byly popsané také případy diseminované pneumocystózy postihující oči, játra, slezinu.

Histopatologie[edit | edit source]

Mikroskopicky jsou alveoly vyplněné pěnovitou eozinofilní hmotou, která obsahuje alveolární makrofágy a cysty a trofozoity P.carinii. Kromě toho může obsahovat také hyalinní membrány a pneumocyty 2. typu. U novorozenců jsou alveolární septa hrubé z důvodu přítomnosti lymfoidních buněk a histiocytů. Hmota vyplňující alveoly může být po obnovení fagocytárních funkcí odstraněná, v opačném případě může její přítomnost vést k difúzní intersticiální plicní fibróze.

Diagnostika[edit | edit source]

Definitívní diagnóza pneumocystózy vyžaduje identifikaci mikroorganizmu. Biologický materiál (bronchopulmonální sekret) na vyšetření přítomnosti původců se získává z bronchoalveolární laváže (BAL) anebo transbronchiální biopsie. P. carinii je dobře viditelná v řezech při barvení podle Gomori-Grocotta (methenamin silver strain), které obarví stěny cyst na černo. Používají se také další metody jako Giemsovo barvení, které zvýrazní jádra trofozoitů a intracystických tělísek, anebo barvení podle Gridleyho či Gram-Weigertovo barvení.

Léčba[edit | edit source]

V terapii jsou účinné trimethoprim-sulfamethoxazol a pentamidin. Tyto látky se využívají při léčbě ale také jako profylaxe.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • RUBIN, Edited by Emanuel a John L. Farber; with 40 contributors; illustrations by Dimitri KARETNIKOV. Pathology. 2. vydání. Philadelphia : Lippincott, 1988. ISBN 0397506988.