Polarimetrie/Katalog metod v biofyzice

Polarimetrie je metoda, která využívá polarizačních vlastností vzorků. Obvykle se měří stočení roviny polarizace polarizovaného světla po průchodu vzorkem. Slouží ke studiu opticky anizotropních materiálů a měření koncentrace opticky aktivních látek stáčejících rovinu polarizace. Tento jev je způsoben rozdílným indexem lomu pro levotočivě a pravotočivě kruhově polarizované vlnění.

Optická aktivita se obvykle vyskytuje u látek s chirálními molekulami s převahou jedné z prostorových konformací nebo u anizotropních krystalických látek.

Polarimetr je tvořen dvojicí polarizátorů na společné optické ose, které je možné vůči sobě natáčet a úhel vzájemného pootočení se odečítá na stupnici. Pokud jsou polarizátory křížem a tedy jsou jejich optické roviny vzájemně pootočeny o 90°, světlo neprochází. Pokud jsou roviny shodné, světlo prochází v maximální intenzitě. Vložíme-li polarizační trubici naplněnou opticky aktivní látkou mezi polarizátory, změní se propustnost světla na jinou hodnotu. Při následném otáčení jednoho polarizátoru je propustnost minimalizována a měří se úhel vzájemného pootočení polarizátorů, který je mírou optické aktivity měřené látk. Polarimetr ve spojení s monochromátorem se využívá pro měření spekter optické cirkulární disperze (ORD) opticky aktivních látek.

Odkazy

Související články

• Polarimetrie
• Polarizace světla
• Polarizační mikroskopie

Zdroj

• KYMPLOVÁ, Jaroslava. Katalog metod v biofyzice [online]. [cit. 2012-09-20]. <https://portal.lf1.cuni.cz/clanek-793-katalog-metod-v-biofyzice>.