Portál:Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)/1. Otázka

Z WikiSkript


Chyby měření fyzikálních veličin, relativní chyba

WIKISKRIPTA

Chyby měření fyzikálních veličin jsou hodnoty, které určujeme z důvodu zpřesnění námi naměřených hodnot. Chyby nám vznikají z např. důvodů fyzikálních - tlak, teplota, vlhkost vzduchu, působení záření, matematických - chyba zaokruhlování, chemikálních - působením nějaké látky ovlivňující naše měření.

Například: když měříme velikost 10 různých erytrocytů, jednotlivé hodnoty se liší a my potřebujeme jednu hodnotu charakteristickou pro rozměr erytrocytů.

Máme různé vzorce pro měření chyb:

  • Směrodatná chyba
  • Chyba aritmetického průměru pro n měření
  • Pravděpodobná chyba aritmetického průměru
  • Krajní chyba měření
  • Relativní chyba

Směrodatná chyba

Slouží k určení intervalu, ve kterém se naše naměřené hodnoty pohybují s pravděpodobností 68%.

Chyba aritmetického průměru

Určujeme k zpřesnění průměru našich hodnot.

Pravděpodobná chyba aritmetického průměru

Udává se v intervalu hodnot a určuje, že naše hodnota leží s 50% pravděpodobností v daném intervalu.

Krajní chyba

Další zpřesnění naší hodnoty. Pomocí krajní chyby spočítáme interval, v jehož rozmezí hodnot se nachází s pravděpodobností 99,73%.

Absolutní a relativní chyba měření

Absolutní a relativní chyba charakterizují přesnost měřícího přístroje. Absolutní chyba udává, o kolik se naměřená hodnota může lišit od skutečné hodnoty . Absolutní chyba má rozměr odpovídající měřené veličině. Přičtením a odečtením absolutní chyby dostáváme interval, v němž leží skutečná hodnota.

zapisujeme

Pokud naměříme dvě různé hodnoty se stejnou absolutní chybou, může se závažnost chyby lišit (např. pokud měříme tělesa o délce 1 m a 5 cm s absolutní chybou 2 cm, je při druhém měření chyba mnohem závažnější). Proto zavádíme relativní chybu. Relativní chyba je dána poměrem absolutní chyby k absolutní hodnotě naměřeného čísla. Relativní chyba je bezrozměrná a obvykle se uvádí v procentech.

zapisujeme

Zdroje


Skalární a vektorové veličiny


Skalární veličiny jsou veličiny k jejichž úplnému určení postačí stanovit číselnou hodnotu a jednotku (např. čas, délka, hustota). Patří sem též většina fyzikálních veličin zkoumaných v medicíně jako je teplota, tlak, koncentrace, atd. U vektorových veličin je třeba k jejich úplnému určení stanovit kromě číselné hodnoty a jednotky ještě směr a působiště. Mezi vektorové veličiny řadíme např. rychlost, tíhu či dostředivé zrychlení.

Příklad

Síla a zrychlení jsou vektory, hmotnost je skalár.

Rozdíl mezi vektory a skaláry je možné ukázat na druhém Newtonově zákonu. Síla působící na těleso o hmotnosti způsobí jeho zrychlení . Matematicky:

nebo častěji:

Vektorové veličiny jsou tady síla a zrychlení - ptáme se nejen jak jsou veliké, ale též v jakém směru působí. To naznačujeme šipkou nad značkou příslušné fyzikální veličiny. Naopak hmotnost je "jen" skalární veličina (číslo). Nemá smysl se ptát, ve kterém směru těleso váží kolik kilogramů.