Portál:Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)/44. Otázka


			44. Otázka
			Intenzita zvuku, akustický tlak
			Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Akustický tlak[upravit | editovat zdroj]

Šířením vlny v prostředí vznikají místa s naředěním resp. nahloučením částic. Makroskopicky se to projevuje kolísáním tlaku. Velikost akustického tlaku závisí mimo jiné na hustotě prostředí, rychlosti vlny a frekvenci vlnění.

S akustickou rychlostí v je akustický tlak p spojen veličinou akustická impedance Z, která je charakteristikou prostředí:

Z={\frac {p}{v}}

Akustický tlak se ve výsledku pochopitelně superponuje na atmosférický tlak.

Maximální akustický tlak p_MAX je obtížně měřitelný, proto se v praxi používá, podobně jako např. v elektrotechnice, hodota tlaku efektivního. Zavedení efektivní hodnoty souvisí s přenášenou energií a matematické odvození, i když není složité, přesahuje potřeby studentů medicíny. Pro harmonické vlnění platí:

p_{EF}={\frac {\sqrt {2}}{2}}p_{MAX}

Ještě jednou je třeba zdůraznit, že toto platí jen pro harmonické průběhy. V případě neharmonického průběhu záleží na konkrétním měřidle, někdy může být hodnota správná, ale zejména u starších nebo špatně navržených přístrojů může být silně zavádějící.

Pro další potřeby se stanovuje prahový akustický tlak p₀ jako do jisté míry konvencí stanovená hodnota akustického tlaku, jakou ještě může lidské ucho při použití čistého tónu o frekvenci 1 kHz ještě zaregistrovat:

p_{0}=2\cdot 10^{-5}\,Pa