Portál:Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)/97. Otázka

			97. Otázka
			Relaxační procesy, T1 a T2 relaxace a jejich vliv na MR obraz
			Otázky z biofyziky (1. LF UK, VL)
			Předchozí • Další

Relaxační časy T₁ a T₂

Postupný návrat do původního stavu, žlutě T₁ (orientace magnet. momentu), fialově T₂ (změna precesní fáze).

Po skončení elektromagnetického impulsu již není protonům dodávána energie a proto se vrací do původního, energeticky výhodnějšího, paralelního postavení a mizí jejich synchronní pohyb. Tento děj se nazývá relaxace.

Dochází při něm k postupnému zvětšování podélného vektoru magnetizace a čas, za jaký dojde k obnovení tohoto vektoru na 63 % se označuje T₁ (podélná relaxace, neboli spin-mřížka relaxace). Zároveň však dochází ke ztrátě vektoru příčné magnetizace vymizením synchronního pohybu protonů, což je důsledek vzájemného působení magnetických polí jednotlivých částic. Čas, za který klesne vektor příčné magnetizace na 37 % své hodnoty se označuje T₂ (příčná relaxace, neboli spin-spin relaxace).

V absolutním měřítku jsou relaxační časy T₁ 2−10x delší než relaxační časy T₂. V biologické tkáni se hodnoty T₁ pohybují v rozmezí 300–2000 ms, T₂ 30–150 ms. V praxi je pokles příčné složky tkáňové magnetizace ovlivněn ještě drobnými změnami v nehomogenitě vnějšího magnetického pole. Pokles je tak podstatně strmější.