Prekancerózy v dermatologii

Leukoplakie na bukální sliznici

v širším slova smyslu jsou to chronické projevy různého původu, dlouhodobým drážděním se podněcuje tkáň k bujení (chronické vředy, lupus vulgaris, jizvy aj.)
v těchto procesech a jejich okolí jsou bradavičnaté bující granulace – napodobují nádor – pseudoepiteliomatózní hyperplázie nebo paratypická proliferace
v užším slova smyslu – samostatné klinické jednotky, z nichž se při dostatečně dlouhém trvání vyvíjí nádor častěji...

= keratosis solaris, keratotis actinica

u starých lidí na místech vystavených slunci a zevním vlivům, projevy obvykle jako degeneratio cutis senilis
dysplazie epidermis
ostře ohraničené ložisko šedé až červené barvy, drsný povrch, kryt hyperkeratotickými šupinami, později vlhne, pak krvácí až ulceruje
přechází v karcinom (hlavně spinocelulární)

Cornu cutaneum

neliší se od keratomu, na povrchu vyrůstá rohovitý útvar, i několik cm, spodina se může měnit ve spinocel. karcinom

typická prekanceróza sliznic, bělavá, opaleskující, ostře ohraničená ložiska
později může být ložisko:
- vyvýšené - leukoplakia simplex,
- se zhrubělym až verukózním povrchem - leukoplakia verrucosa,
- může erodovat - leukoplakia erosiva.
vlivy vzniku - kouření, mechanické dráždění, chemické vlivy,...
nutno odlišit lichen ruber!

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2013. 502 s. ISBN 978-80-7262-898-8.


			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.