Prohlídka místa činu při sebevraždě

Sebevražda (suicidium) je uskutečněné rozhodnutí připravit se o život.

Prohlídka zemřelých je třeba provést vždy a je prováděna lékaři. Účelem prohlídky zemřelého je zjistit smrt osoby, pravděpodobnou příčinu smrti, dobu smrti a určit, zda má být provedena pitva. Při prohlídce těla nesmí být poškozeny případné stopy na místě činu, které by mohly být důležité v rámci policejního vyšetřování. V Praze a Středočeském kraji je zřízena služba tzv. koronera (lékař, který provádí prohlídku zemřelých.)

Odborná činnost lékaře na místě prohlídky zemřelého obsahuje:

prohlídka zemřelých a místa nálezu;
stanovení diagnózy smrti;
stanovení příčiny smrti;
určení, zda se jedná o smrt přirozenou nebo násilnou;
popis rozvoje posmrtných změn;
určení doby smrti.

Prohlídka místa nálezu[upravit | editovat zdroj]

prohlídka místa nálezu těla je velmi důležitá z hlediska zjištění okolností úmrtí, předběžného určení doby a příčiny smrti;
prohlídku těla nebo nalezené části provádí vždy lékař;
ohledání místa nálezu provádí kriminalistický technik;
sebevrazi zpravidla vyhledávají opuštěná místa, vzdálené příbytky, těžko přístupná místa (nejen v domech, sklepech, půdách, záchodech, ale často odjedou vlakem daleko od domova);
zemřelí jsou nalézání v různých místech a polohách;
místnost, kde je sebevražda provedená bývá zpravidla zevnitř zavřena (zamknuté dveře zevnitř) nebo jinak zajištěna;
u otravy plynem mohou být okna a škvíry zalepeny;
u osob psychopatických nebo hysterických dochází výjimečně k sebevraždě před zraky lidí (skok z okna na nejživější třídě, v divadle střelnou zbraní), těchto případů je málo;
na místě činu jsou často dopisy na rozloučenou, nebo těsně před sebevraždou jsou odeslány;
- v dopise je často uveden motiv, ale někdy je tento motiv úmyslně nesprávný a pravá příčina se zamlčuje.

Způsob sebevraždy[upravit | editovat zdroj]

způsob sebevraždy je většinou jednoduchý;
člověk jedná rychle a jednoduše;
sebevražedná poranění jsou zpravidla na typických místech, která jsou dobře dosažitelná rukou;
u sebevražd ostrým nástrojem pozorujeme četné řezné rány hlavně na zápěstí nebo na krku;
sebevraždy tupým předmětem (sebeutlučení) jsou ojedinělé;
smrt sebevraždou v důsledku polytraumatu je typická při pádu z výše nebo skoku pod dopravní prostředek;
u utopení je rozlišení sebevraždy a vraždy prakticky nemožné;
sebevražedná poranění si sebevrah způsobuje na obnaženém těle (rozdíl od vraždy, kdy jsou poranění vedena skrze oděv);
bodné rány u sebevraždy bývají lokalizované v krajině srdeční nebo na břiše;
- bodné rány jsou v takovém případě četnější, soustředné, mají různou hloubku a směr a jsou v místech životně důležitých orgánů.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Podobné články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

VOREL, František, et al. Soudní lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-728-1.
ŠTEFAN, Jiří a Jiří HLADÍK, et al. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3594-8.