Psychoterapie při asistované reprodukci

Z WikiSkript

Psychoterapie při asistované reprodukci pomáhá zvládat stres, úzkost a další emoční dopady při neplodnosti.

Úvod do problematiky neplodnosti[upravit | editovat zdroj]

V současné době je neplodnost stále častěji se ve společnosti vyskytující problém, jehož prevalence se v posledních desetiletích stále zvyšuje. Většinou se příčina neplodnosti nachází na straně ženy a to v 50 % případů, na straně muže ve 40 % a zbývajících 10 % případů nemá jasnou etiologii.

Důležitým negativním prognostickým faktorem je jednak výskyt potratu nebo potratů při předcházejících těhotenstvích a věk ženy. Fyziologicky schopnost otěhotnět u žen po 35. roku života prudce klesá.

Moderní medicína umožňuje párům, respektive ženám, které mají problémy s početím, různé možnosti léčby nebo intervencí. Mezi ně patří i metody asistované reprodukce - In vitro fertilizace (IVF), které jsou ovšem často spojeny s emoční zátěží pro zúčastněné jedince. A to nejen ve spojení se zákrokem nebo procesem samotným, ale i případným tlakem z okolí blízkých.

Emoční zátěž může u osob prokazatelně vyvolat úzkostlivé stavy, deprese, poruchy spánku a zvýšené hladiny kortizolu. Tyto faktory mají negativní vliv na průběh celého procesu a omezují dotyčné jedince i v ostatních aspektech života.

Možnosti psychologické intervence[upravit | editovat zdroj]

Psychoterapie nebo i jiné techniky psychologické intervence jako Mindfulness mají potenciál pozitivně ovlivnit emoční stránku procesu a tím teoreticky zvýšit šance na početí. Tato teorie byla v minulosti i experimentálně otestována. Přičemž bylo 201 žen náhodně rozděleno do tří skupin. První skupina se skládala pouze z žen (FG), které podstupovaly svojí první IVF. Druhá skupina se skládala z párů (CoG) a třetí byla kontrolní skupina (CG), u které nebyla prováděna psychoterapie.

Výsledky psychoterapeutické intervence[upravit | editovat zdroj]

Psychologická nebo psychoterapeutická intervence měla prokazatelně pozitivní vliv na sledované parametry jako již zmíněný výskyt úzkostlivých stavů, depresí, poruch spánku a zvýšených hladin kortizolu.

O něco výrazněji se pozitivní efekty psychoterapie projevily u skupiny, kde byla prováděna párová terapie (CoG), než u skupiny, kde terapii podstupovaly pouze ženy (FG). Tento jev lze nejpravděpodobněji vysvětlit tím, že kromě žen jsou pod větším psychickým napětím i jejich partneři, kteří mohou tedy rovněž profitovat z terapie. Což následně i pozitivně ovlivní dynamiku v jejich osobním životě a efekt terapie se umocní.

Důležité je, že nebyl pozorován rozdíl v úspěšnosti početí mezi těmito třemi skupinami.

Závěr[upravit | editovat zdroj]

Z výsledků vyplívá, že psychoterapie má prokazatelně pozitivní vliv na psychický stav jedinců procházející procesem asistované reprodukce a snižuje výskyt či závažnost psychických obtíží doprovázející metody IVF. Ačkoliv nezvyšuje šanci na početí, tak zlepšuje kvalitu péče.

Pro svou nenáročnost tudíž stojí za zvážení její zavedení do praxe a její nabídnutí v rámci komplexní terapie. Pozitivní výsledky se navíc dostavily již v průběhu několika málo sezení.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Psychoterapie

Asistovaná reprodukce

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

DUBOVÁ, Olga a Michal ZIKÁN. Gynekologie a porodnictví : praktické repetitorium. - vydání. Maxdorf, 2022. ISBN 9788073457167.

CHEN, Dan, Anni WANG a Wen ZHANG, et al. Effectiveness of double ABCX-based psychotherapy for psychological distress among women undergoing in vitro fertilization-embryo transfer: a three-arm randomized controlled trial. J Psychosom Obstet Gynaecol [online]. 2023, vol. 44, no. 1, s. 2278015, dostupné také z <https://doi.org/10.1080/0167482X.2023.2278015>. ISSN 0167-482X (print), 1743-8942. 

Arani, A.M., Hosseini, S., Lotfinia, S. et al. The Comparative Efficacy of Unified Transdiagnostic Protocol (UP) and Mindfulness-Based Stress Reduction Protocol (MBSR) on Emotion Regulation and Uncertainty Intolerance in Infertile Women Receiving IVF. J Clin Psychol Med Settings 30, 578–588 (2023). https://doi.org/10.1007/s10880-022-09917-1