Reiberův diagram

Z WikiSkript
Reiberův diagram

Reiberův diagram se používá pro rozlišení, zda vysoká koncentrace imunoglobulinů v mozkomíšním moku je způsebena poruchou hematolikvorové bariéry nebo intratékální produkcí[1]. Principiálně se vychází z porovnání kvocientu albuminu a kvocientu imunoglobulinů (jako kvocient označujeme poměr koncentrací daného analytu v mozkomíšním moku a v krevním séru).

Albumin se tvoří výhradně v játrech, nemůže mít intratékální produkci. Vzestup kvocientu albuminu je proto vždy známkou poruchy hematolikvorové bariéry (v obrázku oblast vpravo od svislé přerušované čáry).

Imunoglobuliny mohou jednak do mozkomíšního moku ve zvýšené míře prostupovat z krve při poruše hematolikvorové bariéry, jednak mohou být produkovány přímo intratékálně při onemocněních CNS. Míra, jakou do intratékálního prostoru prostupují imunoglobuliny z krve, závisí na stavu hematoencefalické bariéry. Je-li její funkce zachována nebo jen mírně poškozena, difundují skrze ni bílkoviny různou rychlostí dle své molekulové hmotnosti. Albumin prostupuje snáze než imunoglobuliny, poměr kvocientů imunoglobulinů a albuminu (tj. index imunoglobulinů) je asi 0,45 – počáteční, málo strmá část Reiberova diagramu. Při rozsáhlejším poškození hematolikvorová bariéra svou selektivitu ztrácí, imunoglobuliny prochází stejně snadno jako albumin; proto má pravá část Reiberova diagramu směrnici přibližně 1.

Hodnocení nálezu v mozkomíšním moku pomocí Reiberova diagramu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Samotný kvocient albuminu nás informuje o stavu hematolikvorové bariéry; je-li vyšší než asi 7,5 ·10−3 (závisí na věku, blíže viz mozkomíšní mok), jde o poruchu hematolikvorové bariéry.

Srovnání kvocientu imunoglobulinů QIg s kvocientem albuminu QAlb pomocí Reiberova diagramu nás pak informuje o původu imunoglobulinů v mozkomíšním moku. Pokud vynesené hodnoty leží na spojnici (na obrázku černá čára) nebo v její těsné blízkosti, pocházejí imunoglobuliny z krve. Zvýšená koncentrace imunoglobulinů je v tomto případě daná jen poruchou hematolikvorové bariéry. Naproti tomu pokud vynesené hodnoty QIg a QAlb jsou výrazně nad spojnicí v Reiberově diagramu, je přítomna intratékální produkce imunoglobulinů. Množství imunoglobulinů syntetizovaných v intratékálním prostoru lze vypočítat ze vzdálenosti vyneseného bodu od spojnice v Reiberově diagramu.

Obdobným způsobem se dají hodnotit nejen celkové imunoglobuliny, ale i jednotlivé třídy (zejména IgG a IgM).

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. REIBER, Hansotto a James B PETER. Cerebrospinal fluid analysis: disease-related data patterns and evaluation programs. Journal of the Neurological Sciences [online]. 2001, vol. 184, s. 101-122, dostupné také z <http://www.horeiber.de/pdf/16.pdf>. ISSN 0022-510X. 

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • REIBER, Hansotto. Proteins in cerebrospinal fluid and blood: Barriers, CSF flow rate and source-related dynamics. Restorative Neurology and Neuroscience [online]. 2003, vol. 21, s. 79-96, dostupné také z <http://www.horeiber.de/pdf/6.pdf>. ISSN 0922-6028. 
  • REIBER, Heinsotto. The hyperbolic function: a mathematical solution of the protein flux/CSF flow model for blood-CSF barrier function A reply to the letter by S. t3hman (J. Neurol. Sci., 126 (1994) 240-242). Journal of the Neurological Sciences [online]. 1994, vol. 126, s. 243-245, dostupné také z <http://www.horeiber.de/pdf/5.pdf>. sv. Letter to Editor. ISSN 0022-510X.