Sledování, měření a hodnocení dýchání a tělesné teploty

Dýchání[edit | edit source]

Účel diagnostiky[edit | edit source]

Zjištění informací o zdravotním stavu pacienta a jeho posouzení
Incidence poruch dýchání
Výskyt patologických hodnot funkce
Prevence výskytu dalších onemocnění

Rozeznáváme dýchaní hrudní (žeberní) a břišní (brániční). Respiraci tvoří inspirium a expirium. Hyperventilace – hlukové a rychlé dýchání, hypoventilace – dýchaní povrchní. Nezbytná správná činnost ovládání mozkových center, činnost nervů a dýchacích svalů. Normální dýchání – eupnoe.

Faktory ovlivňující dýchání[edit | edit source]

Věk (ve vyšším věku klesá dechová funkce)
Tělesná aktivita
Stres
Strach
Nadměrná výška
Léky (opiáty snižují)
Kouření
Plicní onemocnění
Nemoci srdce

Hodnocení dýchání[edit | edit source]

Dechová funkce – novorozenec 40–60/min, dospělý 16-18; eupnoe, tachypnoe, bradypnoe, apnoe = zástava dýchání.
Hloubka dýchání – prohloubené dýchání = hyperpnoe, mělké dýchání = hypopnoe (hypoventilace).
Pravidelnost dýchání
Charakter dýchání – týká se námahy, kterou člověk vynakládá, hodnocení zvukových fenoménů, dušnost (dyspnoe) – namáhavé dýchaní, pacient nemá dostatek vzduchu

Sledování, měření a záznam závisí na celkovém stavu pacienta – měl by být v klidu Uložíme nemocného do vhodné polohy vleže nebo vsedě, pozorujeme polohu – poradí nám. Sledujeme specifické pohyby hrudníku (žeberní dýchání). Dechovou frekvenci měříme pohledem na nemocného nebo přiložením ruky na hrudník. Sledujeme dýchací pohyby po celou minutu. Sledujeme případné dechové fenomény. Měříme pomocí hodinek a předstíráme, že měříme tlak.

Tělesná teplota[edit | edit source]

Faktory ovlivňující tělesnou teplotu[edit | edit source]

Denní doba
Tělesná aktivita
Bazální metabolismus
Zvýšená svalová aktivita
Zvýšená teplota tělových buněk
Hormony štítné žlázy, nadledvinek
Psychické procesy
Věk

Regulace[edit | edit source]

Senzory na povrchu těla a v těle:

Hypothalamus (regulátor vnitřní teploty těla)
Efektorový systém (vazodilatace, vasokonstrikce, pocení, třesavka)

Metody měření[edit | edit source]

Axilární - v podpaží
Orální – v ústech (+0,3 °C)
Rektální – v konečníku (+0,5 °C)
Vaginální – v pochvě (tzv. Bazální)
V uchu
Na kůži

Druhy teploměrů[edit | edit source]

Skleněné (maximální, rychloběžné)
Chemické – na jedno použití
Digitální
Ušní – využívají principu odrazu infračerveného světla
Jícnový teploměr
Teploměr na močovém katétru

Hodnoty[edit | edit source]

Subfebrilie – zvýšená teplota (37 – 38 °C)
Febris – horečka (38 – 40 °C)
Hyperpyrexie – teplota nad 40 °C
Hypotermie – teplota pod 35,5 °C

Typy horeček[edit | edit source]

Febris continua – setrvalá horečka
Febris remittens – opadávající horečka
Febris intermittens – střídavá horečka
Febris septica – septická horečka
Febris reccurens – návratná horečka
Febris undulans – vlnivá horečka
Febris bifasica – dvouvlnná horečka

Pokles[edit | edit source]

Lytický – pozvolný
Kritický - prudký


			Tady musí proběhnout stylistická úprava.
			Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky.
			V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.