Syndrom vyhoření

Z WikiSkript

Syndrom vyhoření (Burn Out Syndrome) je psychický a tělesný stav vznikající jako důsledek dlouhodobého, neřešeného pracovního stresu, který přesahuje regulační a adaptační kapacity jedince. Projevuje se chronickou emoční únavou, fyziologickým vyčerpáním, mentálním přetížením, postupným úbytkem motivace a poklesem efektivity v práci. Typicky se rozvíjí pozvolna, často nenápadně, v kontextu dlouhotrvajících nároků, nedostatečného odpočinku, omezené autonomie nebo nízké pracovní podpory. WHO jej v rámci ICD‑11 řadí mezi „faktory ovlivňující zdravotní stav“ spojené s pracovním kontextem, nikoli jako samostatnou duševní poruchu.

Etiologie[upravit | editovat zdroj]

Hlavní rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]

  • dlouhodobý pracovní stres
  • nadměrné pracovní zatížení
  • nízká míra kontroly nad úkoly
  • konfliktní či nejasné pracovní požadavky
  • nedostatečná sociální opora na pracovišti
  • perfekcionismus, vysoké osobní nároky
  • konflikty mezi pracovním a osobním životem

Ochranné faktory[upravit | editovat zdroj]

  • kvalitní organizace práce
  • jasné role a očekávání
  • dobré pracovně‑sociální vztahy
  • možnosti autonomie a rozhodování
  • účinné strategie zvládání stresu
  • psychohygiena a podpora vyváženého životního stylu

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Typické symptomy[upravit | editovat zdroj]

1. Emoční vyčerpání

  • pocit prázdnoty, vyčerpání
  • ztráta schopnosti emoční participace
  • podrážděnost

2. Depersonalizace / Cynismus

  • negativní či cynický postoj k práci a klientům/pacientům
  • odstup, ztráta empatie
  • pocit „mechanického fungování“

3. Snížený pracovní výkon

  • pokles motivace
  • poruchy koncentrace
  • celkový pocit nekompetence

Somatické projevy[upravit | editovat zdroj]

  • nespavost
  • únava, bolesti hlavy, svalové napětí
  • gastrointestinální potíže
  • zvýšená nemocnost

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Burnout není psychiatrickou diagnózou v DSM‑5, v ICD‑11 je veden jako fenomén spojený s prací.
  • Diagnostické nástroje (screening):
    • MBI – Maslach Burnout Inventory
    • Copenhagen Burnout Inventory (CBI)
    • Burnout Measure (BM)
  • Hodnocení zahrnuje:
    • anamnézu pracovních podmínek
    • psychický stav (diferenciální diagnostika: deprese, úzkosti, adaptační poruchy)
    • míru stresu a copingové mechanismy

Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]

  • Deprese (přetrvávající anhedonie, depresivní nálada i mimo práci)
  • Úzkostné poruchy
  • Adaptační poruchy
  • Somatizační poruchy
  • Chronický stres bez vyhoření

Léčba a intervence[upravit | editovat zdroj]

Psychologické intervence[upravit | editovat zdroj]

  • kognitivně‑behaviorální terapie
  • práce se stresem (stress‑management)
  • trénink mindfulness a relaxačních technik
  • rozvoj asertivity a time‑managementu

Organizační opatření[upravit | editovat zdroj]

  • úprava pracovní zátěže
  • zlepšení jasnosti rolí a očekávání
  • podpora týmové spolupráce
  • supervize, intervizní setkání, mentoring

Individuální strategie[upravit | editovat zdroj]

  • psychohygiena
  • pravidelná regenerace (spánek, fyzická aktivita)
  • práce s hranicemi (work–life balance)
  • identifikace a modifikace perfekcionistických vzorců

Prevence[upravit | editovat zdroj]

  • systematická podpora duševní pohody na pracovišti
  • vzdělávání v oblasti stresu a vyhoření
  • podpora autonomie a smysluplnosti práce
  • pravidelné hodnocení pracovních podmínek
  • supervize zejména v pomáhajících profesích

Literatura[upravit | editovat zdroj]

  1. Maslach, C., Leiter, M. P.: Burnout – The Cost of Caring. Malor Books, 2000. ISBN 978-1883536350
  2. Křivohlavý, J.: Jak neztratit nadšení – Burnout. Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4259-1
  3. Hartl, P., Hartlová, H.: Psychologický slovník. Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-686-0