Uživatel:Iblmartin/Pískoviště

Z WikiSkript

Buňky s metabolickou nebo zásobní funkcí[upravit | editovat zdroj]

Mezi buňky s metabolickou a zásobní funkcí patří buňky jaterní a tukové.

  • Jaterní buňky

    Jaterní buňky

  • Tukové buňky

    Tukové buňky

Jaterní buňky[upravit | editovat zdroj]

Jaterní buňky, latinsky hepatocyty, jsou základem jaterní tkáně a jsou zodpovědné za většinu metabolických pochodů probíhajících v játrech. Jedná se o mnohostěnné buňky se světlým jádrem a výraznými jadérky, které mohou při velkém zatížení jater tvořit i vícejaderné buňky. Na povrchu jsou převážně hladké a jednotlivé buňky jsou k sobě těsně přiložemé. V jejich cytoplazmě se skladuje glykogen, ferritin (protein sloužící jako hlavní zásobní forma železa) a vitaminy D, B12 a jiné. Dvě k sobě přiléhající jaterní buňky vytvářejí pomocí vychlípení cytoplasmy mikroklky. Ty tvoří žlučové kapiláry a další zvláštní typy kapilár v játrech.
Hepatocyty zajišťují veškeré funkce jater. To znamená, že v nich probíhají různé druhy syntéz, například syntézy a úpravy proteinů na specializované proteiny krevní plazmy, dále pak syntézy cholesterolu, žlučových kyselin, tuků, glykogenu nebo glukózy. Kromě těchto reakcí zajišťují hepatocyty ještě rozklad glykogenu a reakce související s detoxikací organismu. Mezi ty patří například degradace („rozklad“) lipoproteinů, inzulinu, steroidů, deaminace aminokyselin, detoxikace amoniaku, tvorba kyseliny močové nebo odbourávání léčiv a jedů. Hepatocyty mají také výbornou regenerační schopnost – dokáží přejít z G0 fáze do fáze G1 a začít se opět dělit. Proto mohou játra po poškození poměrně dobře regenerovat. Při dlouhodobém poškozování jaterní tkáně však může dojít ke zmnožení = hyperplazii vaziva a cirhóze jater (chronické jaterní onemocnění).

Tukové buňky[upravit | editovat zdroj]

Tukové buňky (lat. adipocyty) jsou základními stavebními jednotkami tukové tkáně. Vyskytují se jednotlivě nebo v malých skupinách ve vazivové tkáni, časté jsou podél krevních cév. Jejich funkcí je hromadit tuk, a to buď v jedné velké vakuole – pak se jedná o univakuolární adipocyty nebo v podobě více menších vakuol - jedná se o multivakuolární buňky.
Univakuolární adipocyt je tuková buňka bílé tukové tkáně. Ta představuje běžný typ tukového vaziva u většiny savců. Obsahuje jednu velkou kapku neutrálního tuku, která vzniká při diferenciaci buňky postupným splýváním drobných tukových kapének. Tato kapka vytlačuje cytoplazmu a jádro k plazmatické membráně. Cytoplazma pak tvoří pouze tenkou okrajovou vrstvu se silně sploštělým jádrem. Tyto buňky slouží k tvorbě energie ve všech tkáních kromě erytrocytů a tkáně centrální nervové soustavy.
Multivakuolární adipocyt je součástní hnědé tukové tkáně. Ta se vyskytuje u hibernujících savců (savci v období zimního spánku) a u mláďat – v případě člověka tedy u novorozenců. Obsažený tuk je v buňce rozdělen do většího počtu kapének a jádro je uloženu v centru buňky. Největší koncentrace hnědé tukové tkáně je u novorozenců mezi lopatkami a slouží zde především jako nejdůležitější termoregulační prvek, který zpomaluje uvolňování energie z buněk a zajišťuje uvolňování tepla.

Citace[upravit | editovat zdroj]

Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Uživatel:Iblmartin/Pískoviště&oldid=401745“