Výsledky učení

Výsledky učení (learning outcomes) jsou jasná, stručná a ověřitelná zadání, co by měli absolventi výuky znát nebo umět na konci lekce nebo kurzu. Jsou to měřitelné výsledky, kterých by studenti skutečně měli dosáhmout.

Studenti budou schopni analyzovat proces fotosyntézy a aplikovat jej v reálných biologických scénářích.

Význam

1. Jednou z hlavních přidaných hodnot výsledků učení je to, že se vyučující začínají na učení dívat ne z pozice toho, „co studentům říkáme“, ale z pozice „co na konci studenti umějí a jak to ověříme“.
2. Výsledky učení umožňují lépe popsat cílové kompetence absolventa (tj. lze je použít k ověření, zda absolvent dosáhl požadovaných kompetencí)
3. Pokud jsou pro daný předmět sepsané „výsledky učení“, jsou výuka i učení efektivnější.

Formulace "výsledků učení"

Výsledky učení by měly být:

1. Jasně formulované a specifické (Specific)
2. Ověřitelné a kontrolovatelné, měřitelné (Measurable)
3. Splnitelné, dosažitelné (Achievable)
4. Odpovídající skutečným potřebám absolventa, relevantní (Relevant)
5. Vhodně zařazené v průběhu výuky (Timely)

(odpovídá akronymu SMART)

Vztah vzdělávacích cílů, cílů výuky, výsledků učení a výstupů učení

Pro vzdělávací instituci je důležité definovat vzdělávací cíle (learning/educational goals). Jsou popsatelné, ale nikoli specifické a měřitelné. Z toho důvodu nejdou použít, když se zaměříme třeba na konkrétní výukovou jednotku. Na druhou stranu ale mohou zahrnovat i nespecifické a neměřitelné, přesto významné složky vzdělání a výchovy k profesionální identitě.

Jedním ze vzdělávacích cílů lékařské fakulty může být, že absolvent dokáže vysoce profesionálně, kultivovaně, citlivě, empaticky, partnersky, přátelsky, informativně a časově efektivně komunikovat s pacienty a jejich blízkými. To je jistě relevantní cíl. Je málo specifický, přesto je docela popsatelný. Jistě není měřitelný (ale opět je do značné míry popsatelné, zda se jej daří naplňovat).

Cíle jsou obvykle velmi široké. Jsou zadáním pro tvůrce kurikula (ale k jejich naplnění také mohou být potřebné i extrakurikulární složky vzdělávání a profesionální výchovy, je tedy potřeba myslet na jejich podporu a provázání s kurikulární výukou).

Dnes se nejčastěji vzdělávací cíle považují za nadřazenou kategorii. Vzniká jakási hierarchie learning goals - objectives - outcomes - outputs. Ve skutečnosti však každá kategorie má i jiné aspekty.

Zúžením vzdělávacích cílů dostáváme cíle výuky (learning objectives). Jedním z cílů výuky vedoucích k výše uvedenému vzdělávacímu cíli třeba může být, že absolvent dobře ovládá komunikační strategie pro sdělování závažných zpráv. Cíle výuky jsou stále málo specifické. I v tomto případě je to popsatelné, ale nikoli měřitelné (už je to ale porovnatelné - tomu to jde lépe v takových a takových aspektech než někomu jinému). Některé součásti vzdělávacích cílů už nemusí jít do cílů výuky propsat. Když je v cíli nahoře, že "komunikuje vysoce profesionálně", lze do toho ještě promítnout nějaké prvky profesionalismu, ale už to není jednoduché. Kultivovanost projevu se do cílů výuky pravděpodobně nedá napsat vůbec.

Cíle výuky jsou zadáním hlavně pro tvůrce sylabů.

Learning Objectives a Learning Outcomes

Learning Objectives a Learning Outcomes se liší v tom, na co kladou důraz a v jaké fázi výuky se používají:

Learning Objectives (výukové cíle)

Formulace před výukou – stanovují, co má výuka pokrývat a kam má směřovat. Zaměřují se na záměr učitele – tedy co chce učitel studenty naučit. Často širší a obecnější – například: „Studenti porozumí základním principům kardiovaskulární fyziologie.“ Jsou vodítkem pro plánování výuky a výběr metod.

Learning Outcomes (výukové výstupy)

Formulace po výuce – popisují, co studenti skutečně dokážou po absolvování kurzu. Zaměřují se na studenta – tedy co umí, zná nebo je schopen aplikovat. Jsou konkrétní a měřitelné – například: „Student umí změřit krevní tlak a interpretovat hodnoty v kontextu fyziologie.“ Používají se pro hodnocení výsledků a akreditace (typicky ve formátu „Student bude schopen…“).

Shrnutí rozdílu

• Objectives = úmysl učitele (co se má učit).
• Outcomes = skutečný dopad na studenta (co se student naučil a umí doložit).

K dosažení cílů výuky pomáhá definování specifických výsledků učení (learning outcomes). Ty se navíc obvykle definují jako minimální, zaručené výsledky, které bude mít opravdu každý absolvent (zatímco u cílů a objectives jde spíš o ideál, kterému se každý absolvent více či méně blíží). Výsledky učení už jsou měřitelné. Jedním z výsledků učení k výše uvedenému cíli výuky může být třeba "V simulovaném rozhovoru předvede sdělení závažné zprávy podle rámce GUIDE". Nebo teoretičtejší: "Porovná výhody a nevýhody komunikačních rámců GUIDE a SPIKES". Nebo ještě specifičtější a měřitelnější: "Uvede 5 příkladů vět z kroku Understand rámce GUIDE".

Výsledky učení jsou opět o něco techničtější. Jsou měřitelné, ale přesto pomocí nich nezměříme, jak nakonec bude lékař působit na pacienta. Bude jej pacient doopravdy vnímat jako empatického? Bude komunikace doopravdy přátelská? Nebo to budou jen poskládané víceméně technické komunikační dovednosti, které nakonec budou nefunkční kvůli selhávající neverbální signalizaci? Z původních cílů tedy některé aspekty ztrácíme. Pokud je ale zasadíme do nějakého kontextu vzdělávací kultury, přidáme, že vyučující zastávají všechny role, které mají, a že jsou to vyspělí profesionálové, nakonec pomocí nich ke vzdělávacím cílům dospějeme. Jen to není automatické - musí v tom být i zmiňovaná kultura instituce, profesionalismus a pokrytí všech rolí (což také vyžaduje určité nastavení instituce a systému).

Výstupy učení (learning outputs) jsou konkrétní důkazy, kterými se snažíme doložit, že se povedlo dosáhnout výsledků. Např.: V testu napsal pět vět ke kroku Understand. Díky tomu máme listinný důkaz. Jestli něco dokládá, je věcí interpretace, reliability, validity. Nebo: Absolvoval OSCE stanici s roleplay dle GUIDE. Nebo: V portfoliu dokládá, že na letní praxi 8× stínoval rozhovor vedený dle vitaltalk a 2× jej vedl sám pod přímou supervizí.

Dá se říci, že výsledky učení popisují předpoklady nutné, ale nikoli postačující pro dosažení vzdělávacích cílů. Součástí vzdělávání a profesionální výchovy jsou i další, popsatelné, ale neměřitelné a málo specifické prvky. Pro celek jsou ale hodně důležité. I to je jeden z důvodů, proč se dnes tolik zdůrazňuje, že vysokoškoláci nesmějí být hodnoceni jen standardizovanými a objektivizovanými metodami. Na druhou stranu, ačkoli se tyto neměřitelné součásti vzdělání a profesionální výchovy se nedají dobře zkoušet, je možné k nim velmi dobře vytvářet zpětnou vazbu :)

Příklady akčních sloves uspořádaných podle Bloomovy taxonomie

Stupeň	Kognitivní proces	Typická měřitelná aktivní slovesa
1️⃣ Zapamatování	Vybavení si relevantních znalostí z paměti	vyjmenovat, definovat, označit, zopakovat, uvést
2️⃣ Porozumění	Pochopení významu a vysvětlení	vysvětlit, shrnout, interpretovat, zařadit, popsat
3️⃣ Aplikace	Použití postupu v praxi	použít, provést, aplikovat, vypočítat, demonstrovat
4️⃣ Analýza	Identifikování struktury a hledání vztahů	rozlišit, porovnat, uspořádat, určit příčinu, zkoumat
5️⃣ Hodnocení	Posouzení na základě kritérií	odůvodnit, kriticky posoudit, hodnotit, obhájit, ověřit
6️⃣ Tvorba	Vytvoření něčeho nového	navrhnout, formulovat, sestrojit, sestavit

Návrh Learning Outcomes pomocí AI

Pokud byste přivítali pár ukázek jak by takové "výsledky učení" mohly vypadat, můžete využít AI. Osvědčil se nám specializovaný model ChatGPT navrhující výsledky učení podle Tuningova modelu a Biggsova konstruktivního zarovnání, který připravil prof. M. Klaassen. https://chatgpt.com/g/g-IiI8itXlI-learning-outcomes-expert

Jaká data jsou potřeba pro AI návrh?

1. Kontext – Pro jaký předmět, studijní program nebo úroveň vzdělávání potřebujete formulovat učební výstupy? (Např. bakalářský studijní program v oblasti managementu, kurz biochemie pro pokročilé apod.)
2. Cíl výstupů – Čeho mají studenti dosáhnout? Chcete se zaměřit na znalosti, dovednosti, postoje, nebo kombinaci těchto aspektů?
3. Taxonomie – Máte preferenci pro konkrétní taxonomii při formulaci výstupů? (Např. Bloomova taxonomie pro kognitivní doménu, psychomotorickou doménu apod.)
4. Počet výstupů – Kolik výstupů byste rádi definovali? Potřebujete je na úrovni celého programu, kurzu, nebo konkrétního modulu?
5. Hodnocení a kontext – Jak budou učební výstupy hodnoceny? Existují nějaké standardy, modely, metodiky, které je třeba respektovat? (Např. NVAO, evropské rámce kvalifikací)
6. Specifické požadavky – Máte nějaké další požadavky, jako je flexibilita pro různé studenty, provázanost s kompetencemi, nebo vazba na praxi?

Pamatujte, že při každém použití AI, je třeba brát AI návrh jen jako inspiraci. Nikoli jako konečný produkt.

Odkazy

Související články

• Desatero_pedagoga#Výstupy/výsledky_učení
• Výuka založená na důkazech

Externí odkazy

• https://www.valamis.com/hub/learning-outcomes