Verocayova tělíska
Z WikiSkript
Verocayova tělíska jsou diagnostickým znakem schwannomu, kde se jedná o palisádové uspořádání buněk s do útvarů z centrálně bezjadernou zónou, která je tvořena pouze výběžky buněk.
José Verocay (1876-1927) byl uruguayský lékař, celosvětově známý jako „Pražský patolog“. Který na přelomu 19. a 20. století působil na patologicko-anatomickém ústavu na pražské lékařské fakultě.
V roce 1910 jako první popsal struktury charakteristické pro schwannom později po něm nazvané Verocayova tělíska.[1]
V roce 1910 jako první popsal struktury charakteristické pro schwannom později po něm nazvané Verocayova tělíska.[1]
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- ZÁMEČNÍK, Josef. Patologie. 2. vydání. Praha : LD, s.r.o - PRAGER PUBLISHING, 2024. s. 258. ISBN 978-80-11-04919-5.
Reference
- ↑ BOLOGNA-MOLINA, Ronell, Gabriela VIGIL-BASTITTA a Vanesa PEREIRA-PRADO. JOSE VEROCAY - “Prague’s pathologist”. The history of a Latin-American doctor. Česko-slovenská patologie a Soudní lékařství [online]. 2018, roč. 54, no. 3, s. 147 – 150, dostupné také z <https://www.cspatologie.cz/wp-content/uploads/2025/11/PDF-Full-text-31.pdf>. ISSN 1805-4498.
