Zvětšení mikroskopu

Z WikiSkript


Změněno.png

Zvětšení mikroskopu jakožto údaj nalezneme na okuláru a objektivu mikroskopu. Za znalosti těchto údajů lze vypočítat celkové zvětšení mikroskopu.

Celkové zvětšení světelného mikroskopu[upravit | editovat zdroj]

Znázornění ohniskových vzdáleností a optického intervalu na schématu optického mikroskopu.

Celkové zvětšení mikroskopu odpovídá součinu příčného zvětšení objektivu (Zob) a úhlového zvětšení okuláruok). Pro jeho výpočet tedy platí vztah

\Gamma = Z_{ob}\cdot\beta_{ok} = \frac{\Delta }{f_{ob}} \cdot \frac{250}{f_{ok}}

přičemž platí, že


Vztah pro zvětšení mikroskopu lze také odvodit ze zákonů geometrické optiky, nakolik v praxi je možné jej vypočítat jako součin jednotlivých zvětšení uvedených na okuláru a objektivu.

Účinky zvětšení[upravit | editovat zdroj]

Žádoucím výsledkem zvětšení získaného okulárem a objektivem je pozorování zkoumaného předmětu s možností pozorovat více detailů. Při nevhodných kombinacích okuláru a objektivu však může docházet ke zvětšením, které nám více detailů nezobrazí. Více podrobností na toto téma lze nalézt v článku o Abbeho teorii, ve kterém jsou tyto vztahy podrobněji popsány.

Z praktického hlediska je pro pozorovatele optimální dosáhnout zvětšení užitečné celkové, které vede k pozorování nových podrobností.

Naopak v případě, že se zvětšením nepozorujeme žádné nové detaily, ale pouze zvětšený obraz, jedná se o prázdné zvětšení.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

JAROMÍR, Plášek. DML-CZ - Czech Digital Mathematics Library: Nové metody optické mikroskopie. Praha, 1996, 25 s. Dostupné také z: https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139719/PokrokyMFA_41-1996-1_1.pdf. Jednota českých matematiků a fyziků.