Bakteriální vaginóza

Z WikiSkript
Gardnerella vaginalis v poševním stěru

Bakteriální vaginóza je polymikrobiální klinický syndrom charakterizovaný částečnou redukcí až vymizením laktobacilů a naopak přemnožením aerobních a anaerobních bakterií v pochvě.[1] Jedná se o bakterie, které se zde běžně vyskytují (Gardnerella vaginalis, Prevotella, Mobiluncus). Je to nezánětlivé onemocnění a bývá nejčastější příčinou vaginálního fluoru (výtoku) u sexuálně aktivních žen.

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Projevuje se šedobílým vaginálním výtokem s charakteristickým „rybím zápachem“. Ten se může objevit až po přidání 10% KOH.

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Při podezření měříme pH vaginálního fluoru, které je > 4,5. V nativním mikroskopickém preparátu nalézáme četné epitelové buňky a zrnitý vzhled cytoplazmy pro přítomnost velkého množství bakterií.

Diferenciální diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rozlišujeme bakteriální vaginózu od vaginálních zánětů.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Vulvovaginitidy.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Metronidazol 2 × 500 mg/den po 7 dní, nebo metronidazol gel po dobu 5 dnů, nebo klindamycin 2% krém po dobu 7 dnů.

Průběh a prognóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Vaginóza neléčená zvyšuje riziko pohlavně přenosných infekcí, předčasný odtok plodové vody a porod.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART, et al. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 343 s. s. 134. ISBN 978-80-7262-501-7.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.