Vulvovaginitidy

Z WikiSkript

Vulvovaginitidy jsou zánětlivá postižení vulvy a vaginy.

Etiologie

Rozmanitá etiologie bývá nejčastěji infekčního původu. Často vzniká jako vaginální fluor, kde sekundárně přestupuje iritací na zevní genitál.

Klinický obraz

Většinou jsou charakterizovány vaginálním pruritem či pálením, a/nebo výtokem různé povahy a/nebo vulvodynií, dle etiologie. Mohou být přítomny známky zánětu edém, erytém pochvy nebo vulvy, svědění, pálení, dyspareunie. Je nutné zaměřit se na možný ascendentní postup infekce, který může způsobit až zánět v pánevní oblasti (pánevní zánětlivou nemoc − PID) s možnými negativními důsledky (např. infertilitu, mimoděložní těhotenství).

Diferenciální diagnóza

Ke stanovení správné diagnosy je nutné zhodnotit klinický obraz obtíží (přítomnost a kvalita výtoku, svědění, známky zánětu atd) spolu se stanovením pH a mikroskopickým vyšetřením poševního prostředí. Mikroskopické vyšetření provádíme buď přímo v gynekologické ambulanci – nativní mikroskopie, nebo na mikrobiologii, kde se odečítá, nejčastěji Gramem barvený preparát (hodnoceno např. dle Nugenta). Mikroskopické nativní vyšetření doplňujeme i čichacím testem (sniff test) na prchavé aminy s jednou kapkou 10% roztoku KOH (viz. bakteriální vaginosa) a mikroskopickým vyšetřením tohoto preparátu (KOH rozpustí prakticky vše krom kvasinek).

Dříve doporučovaný mikrobiální obraz poševní (MOP) se již neprovádí. Taktéž kultivační vyšetření je jen doplňkovým vyšetřením.

U pacientek s podezřením na chlamydiovou cervicitidu (recidivújící vodnaté výtoky, nepřítomnost známek vaginálního zánětu, postkoitální spotting atd.) odebíráne stěr z cervikálního kanálu na přítomnost chlamydií (PCR, imunofluorescence atd.).

Vyšetřovací algoritmus můžeme doplnit i o cytologické vyšetření děložního hrdla.

Mikrobiální obraz poševní


MOP Zhodnocení Výtok Mikroskopický obraz Poznámka
MOP I MOP zdravé ženy Bez výtoku

Lze prokázat jen u části klinicky zcela zdravých žen

MOP II Mikrobiální výtok nehnisavý, bakteriální vaginóza Mléčně zkalený, někdy nažloutlý; různě hustá i vazká konzistence
  • Žádné nebo minimální množství leukocytů
  • Množství bakterií (nejčastěji Gardnerella vaginalis)
  • Laktobacily úplně chybějí nebo jen sporadicky

Přítomnost tzv. „clue cells“ (klíčové buňky) – epiteliální buňky poševní sliznice, na něž je adherováno množství různých bakterií

MOP III Bakteriální výtok hnisavý Hustý bělavý až žlutavý výtok
  • Velké množství polymorfonukleárů
  • Velké množství různých bakterií
  • Laktobacily obvykle chybí
  • Epitelií relativně málo

Odpovědny většinou pyogenní bakterie – koliformní tyčinky, streptokoky, stafylokoky, enterokoky…

MOP IV Akutní nebo chronická gonorrhoea Hustý žlutobílý až žlutozelenavý výtok
  • Akutní stadium – téměř výhradně leukocyty s intra- i extraleukocytárně lokalizovanými G-diplokoky, které vypadají jako kávové zrno
  • Chronické stadium – i příměs jiných bakterií a malého množství epitelií, není tak výrazná převaha leukocytů jako u akutní fáze

Hodnocení nálezu je obtížné, konečná diagnóza se opírá o opakované kultivační nebo PCR vyšetření.

MOP V Trichomonóza (Trichomonas vaginalis) Řídký, bílý, často zpěněný
  • Trichomonas vaginalis
  • Epitelie, leukocyty
  • I laktobacily a směs různých bakterií

Barveno podle Giemsy – často dochází k rozpadu buněk Trichomonád, lze pozorovat jen fialově červená jádra (obvykle v jednom místě zahrocená) obklopená zbytky namodralé cytoplazmy

MOP VI Vaginální kandidózy Různě hustý bělavý výtok
  • Kvasinky (saprofytická i parazitická fáze)
  • Leukocyty mohou a nemusejí být
  • Laktobacily a další bakterie

Přemnožení na základě hormonálních výkyvů, při oslabení imunity (AIDS), léčbě antibiotiky, diabetes atd.

Klinické varianty

Terapie

Je vždy dána etiologií. Při těžkém průběhu lze kombinovat běžnou léčbu s kortikoidy.


Odkazy

Související články

Použitá literatura

  • ŠTORK, Jiří, et al. Dermatovenerologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7262-371-6.