Chirurgická léčba hluchoty

Z WikiSkript

Soubor:Electric-Acoustic-Stimulation-EAS.png
Kochleární implantát – schéma
Kochleární implantát – samostatně
Implantovaná kochleární neuroprotéza

S drážděním sluchového nervu u neslyšících se experimentuje od 50. let. V průběhu 80. let se kochleární implantát stal běžnou metodou léčby a rehabilitace hluchoty.

Kochleární neuroprotéza (implantát)[upravit | editovat zdroj]

Elektronické zařízení dráždící zakončení sluchového nervu v hlemýždi. Je schopna z části vrátit sluch lidem, kteří o něj přišli nebo se s ním nenarodili. Skládá se ze dvou částí:

Část vnitřní
  • Elektronické obvody biokompatibilně opouzdřené;
  • z toho vychází elektroda, která se skládá ze svazku vodičů;
  • ukládá se během operace do vyfrézovaného lůžka ve spánkové kosti za uchem;
  • elektronový svazek zavádíme do scala tympani, aby se nacházel co nejblíže ke ggl. spirale;
  • na elektrodě jsou různé elektrody zakončeny různě vzdáleně od místa zavedení v bazi modiolu, závisí na výšce tónu, která elektroda se zaktivuje – čím je dál od baze, tím je tón nižší.
Část zevní
  • Obsahuje mikrofon, řečový procesor a vysílací cívku;
  • převádí akustickou energii na elektrickou;
  • řečový procesor se nosí v kapse, na opasku nebo modernější za boltcem;
  • vysílací cívka se dá zevně na kůži za uchem – transkutánně, bezdrátově komunikuje s vnitřní částí.

Výběr kandidátů[upravit | editovat zdroj]

  • Probíhá složitě, je nutná řada vyšetření.
  • Kontraindikací jsou chronické změny ve středouší.
  • Kochleární implantát se nedává pacientům ve špatném celkovém stavu.
  • Indikací u dospělého – oboustranná úplná postlingvální hluchota (percepční vada se ztrátou nad 120 dB tónového audiogramu)
Promontorní test
  • Probíhá v lokální anestezii,
  • Po myringotomii dáme na promontorium středouší kuličkovou elektrodu z platiny, tou vyvoláme impulz a případně sluchový vjem (pozitivita),
  • Zjistíme, zda jsme vyvolali stimulaci, jaké kvality, zda to bolelo,
  • K implantaci jsou indikováni pacienti s pozitivním promotorním testem,
  • Na HRCT hledáme obliterace v hlemýždi, nejsou to kontraindikace, ale je třeba o nich vědět.

Implantát u dětí[upravit | editovat zdroj]

  • Implantační program u dětí se poněkud liší od programu u dospělých,
  • Musí být kvalitní logopedické a psychologické vyšetření,
  • Musí projít dlouhým obdobím intenzivní sluchové rehabilitace.

Efekt implantátu[upravit | editovat zdroj]

  • Pacient s implantátem není normálně slyšící člověk,
  • Vjemy vznikající z implantátu jsou zcela odlišné od pacientových předchozích zkušeností,
  • Musí si úplně přestavět asociační spoje ohledně zvuků za pomoci integrace s jinými smysly – zejména se zrakem,
  • Pacient se musí novému slyšení učit (proto to není moc vhodné pro staré lidi),
  • Mnozí pacienti jsou schopní i telefonovat, někteří bez odezírání neslyší.

Kmenová neuroprotéza[upravit | editovat zdroj]

  • Některým neslyšícím kochleární implantát nepomůže (oboustranná léze n. VIII – neurofibromatóza, trauma),
  • Elektricky dráždíme sluchová jádra,
  • ABI – auditory brainstem implant,
  • Princip je podobný jako výše, zavádění se kontroluje pomocí evokovaných potenciálů.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.