Hlavové nervy

Z WikiSkript

Shrnující anatomie s popisky jednotlivých hlavových nervů ze vztahu k okolním skrukturám.

Hlavové nervy (také kraniální nervy, jako i v anglickém jazyce naleznete pod pojmem cranial nerves) jsou se o párové struktury vystupující z mozkového kmene, výjimku tvoří I. a II. hlavový nerv, jež jsou výchlipkami telencephala a diencephala. Mohou mít čiště senzitivní nebo motorickou funkci, některé z nich ovšem vedou obě funkční složky. Inervační oblast, jak již z názvu vypovídá, je hlava a krk. Výjimku ovšem tvoří X. hlavový nerv, který svou parasympatickou složkou zasahuje až do břišní dutiny - po Cannon-Böhmův bod.

Níže předkládáme shrnující tabulku týkající se základních informacích o jednolivých nervech, detailnější informace naleznete v článcích individuálně uvedenými pod odkazy v talulce:


Srnují tabulka kraniálních nervů (V − visceromotoricky; S − somatomotoricky)
Nerv Aference/eference Odstup z lebky Funkce
Nervus olfactorius (I) Aferentní Lamina cribrosa ossis ethmoidalis Čich
Nervus opticus (II) Aferentní Canalis opticus Zrak
Nervus oculomotorius (III) V a S eferentní Fissura orbitalis superior Inervace okohybných svalů kromě m. obliquus superior a m. rectus lateralis
Nervus trochlearis (IV) S eferentní Fissura orbitalis superior Inervace m. obliquus superior
Nervus trigeminus (V) Aferentní a eferentní V1 − fissura orbitalis superior; V2 − foramen rotundum; V3 − foramen ovale Senzitivní inervace obličeje, motorika žvýkacího svalstva, m. mylohyoideus, přední bříško m. digastricus
Nervus abducens (VI) S eferentní Fissura orbitalis superior Inervace m. rectus lateralis
Nervus facialis (VII) Aferentní a eferentní Meatus acusticus internus do foramen stylomastoideum Motorická inervace obličeje, zadní bříško m. digastricus, m. stylohyoideus a m. stapedius, senzitivní inervace předních dvou třetin jazyka, stimulace sekreční aktivity slzních žláz, žlázek dutiny nosní, ústní a paranasální dutinu, glandula sublingualis a submandibularis aj.
Nervus vestibulocochlearis (VIII) Aferentní Porus acusticus internus (et meatus acusticus internus) Vestibulární část − balanc; kochleární část − sluch
Nervus glossopharyngeus (IX) Aferentní a eferentní Foramen jugulare Inervace svalů měkkého patra kromě m. tensor veli palatini, m. stylopharyngeus a z pleteně sdílenous n. vagus i svaly hltanu, inervace sliznice středoušní dutiny a senzitivní inervace faryngu, Eustachovy trubice a zadní třetiny jazyka
Nervus vagus (X) Aferentní a eferentní Foramen jugulare Motorická inervace svalů hltanu a hrtanu, pregangliová vlákna vedou ke gangliím při orgánech v dutině hrudní a břišní, přímá inervace orgánů, senzitivní inervace kořenu jazyka, kůže oblasti zadní a spodní stěny zevního zvukovodu, horní část boltce, hltanu a hrtanu, orgánů v hrudníku a z trávicí trubice, epiglottis a z glossoepiglotické oblasti
Nervus accessorius (XI) Eferentní Foramen jugulare Inervace m. sternocleidomastoideus a m. trapezius
Nervus hypoglossus (XII) S eferentní Canalis hypoglossi Inervace všech intraglosálních a extraglosálních svalů kromě m. palatoglossus (sval měkkého patra)
Po rozklinutí jsou detailněji zobrazeny jednotlivé funkční koponenty hlavových nervů, včetně cílených oblastí jejich inervace.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. HORKÝ, Drahomír a Květoslava NOVÁKOVÁ. Morfologie orofaciálního systému pro studenty zubního lékařství [online] . 2. vydání. Publikováno online. 2011. Dostupné také z <http://mefanet.upol.cz/clanky.php?aid=58>. ISBN 978-80-244-2702-7.
  2. DUBOVÝ, Petr. Základy neuroanatomie a nervových drah : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2007. Poslední revize 3.6.2011, [cit. 2011-11-27]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-442-zaklady-neuroanatomie-a-nervovych-drah.html>.