Nervus trochlearis

Z WikiSkript

nervus trochlearis
kladkový nerv
Čtvrtý hlavový nerv
Čtvrtý hlavový nerv
TA A14.2.01.011
Funkce pohyb bulbem směrem dolů
Odstup z tectum mezencephali, dorzální strana kmene
Pokračuje z nucleus nervi trochlearis
Pokračuje jako mimo anulus tendineus communis do očnice
Obraz obrny diplopie, konvergentní strabismus, elevace postiženého oka

Nervus trochlearis (IV. hlavový nerv, kladkový nerv).

Nejtenčí z hlavových nervů.

Jako jediný vystupuje z hlavového kmene dorsálně.

Jedná se o čistě somatomotorický nerv. Inervuje pouze m. obliquus bulbi superior (okohybný sval).

Anatomie[upravit | editovat zdroj]

Jádra[upravit | editovat zdroj]

Motorické jádro – nucleus nervi trochlearis je uloženo v tegmente mesencephalon, kaudálně od jádra III. hlavového nervu - oculomotorius, ventrálne od aquaeductus.

Axóny po výstupe z jadra sa zatáčajú okolo aquaeductus mesencephali a dorzálne sa krížia - ducussatio nervorum trochlearium

Průběh[upravit | editovat zdroj]

Extracerebrálny priebeh :

- v subarachnoideálnom priestore sa začiatok nervu nachádza nad tectum, potom sa vnorí do cisterna ambiens

- obtočí sa okolo pedunculi cerebri a dostane sa do priestoru medzi a. superior cerebelli a a. cerebri posterior

- fossa cranii posterior opúšťa pri okraji tentoria a ide na bázu lebky

- pri hrote pyramídy vystúpi spod dura mater a ide k prednej stene sinus cavernosus

- prebieha v laterálnej stene sinus pod n. oculomotorius a nad n. ophthalmicus

Extrakraniálny priebeh:

- vstupuje do očnice ponad anulus tendineus communis

- odtiaľ ide k m. obliquus bulbi superior a inervuje ho

Vychází z tectum mesencephali (dorzální strana mozkového kmene), vystupuje pod colliculi inferiores. Axony vystupující z jádra míří dorzálně a v mozkovém kmeni se kříží (decussatio nervorum trochlearium). Obtáčí bok mesencephala (přes pedunculi cerebellares superiores) na bázi lební a vede paralelně s n. oculomotorius. Při hrotu pyramidy proráží tvrdou plenu mozkovou a vstupuje dorsálně od III. hlavového nervu do laterální stěny sinus cavernosus. Pokračuje skrze fisura orbitalis superior (mimo anulus tendineus communis) do očnice. V očnici běží nad m. levator palpebrae superioris k okraji bříška m. obliquus superior, který motoricky inervuje.

Neurologie[upravit | editovat zdroj]

Funkce[upravit | editovat zdroj]

M. obliquus bulbi superior stáčí bulbus kaudálně a laterálně.

Poruchy nervu[upravit | editovat zdroj]

  • Centrální obrna – kontralaterální postižení funkce m. obliquus superior (křížení nervu);
  • periferní obrna – postižení m. obliquus superior, porucha se objeví na straně léze;
  • elevace postiženého oka – při přímém pohledu, nejvíce při addukci (zvláště je-li hlava ukloněna na stranu postiženého oka), mizí při úklonu na opačnou stranu – Bieschowskiho test;
  • diplopie – při pohledu dolů (dvojité vidění);
  • konvergentní strabismus – šilhání dovnitř.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada, 2004. 692 s. s. 475. ISBN 80-247-1132-X.


  • AMBLER, Zdeněk. NEUROLOGIE pro studenty lékařské fakulty. 2. vydání. Praha. 2001. 399 s. ISBN 80-246-0080-3.


  • GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie, Periferní nervový systém, smyslové orgány a kůže. 1. vydání. Praha : Galén, 2014. 173 s. ISBN 978-80-7492-156-8.