Orbita

From WikiSkripta

(Redirected from Očnice)

Orbita
Dutina očnicová
Ohraničení mediálně processus frontalis maxillae, os lacrimale, lamina orbitalis ossis ethmoidalis, ala minor ossis sphenoidalis
Ohraničení laterálně os zygomaticum, ala major ossis sphenoidalis
Ohraničení dorzálně os sphenoidale
Ohraničení kraniálně pars orbitalis ossis frontalis, ala minor ossis sphenoidalis
Ohraničení kaudálně os zygomaticum, corpus maxillae, processus orbitalis ossis palatini
Obsah bulbus oculi, glandula lacrimalis, ductus lacrimalis, musculi bulbi, cévy a nervy

Orbita neboli dutina očnicová je kostěný prostor vyplněný očním bulbem (bulbus oculi), okolním tukovým vazivem (corpus adiposum orbitae), slznou žlázou (glandula lacrimalis) a slzovodem (ductus lacrimalis), očnicovými svaly (musculi bulbi), cévami a nervy.

Stěny, vztahy k okolí, průchody[edit | edit source]

Stěny[edit | edit source]

Prostor orbity má tvar čtyřboké pyramidy, jejíž bazi tvoří vchod očnice aditus orbitae a jejíž stěny se spojují ve vrcholu očnice apex orbitae. Na orbitě tedy rozeznáváme čtyři stěny – mediální, horní, laterální a dolní.

Kosti tvořící orbitu – os sphenoidale (červená), os palatinum (světle modrá), os maxillae (růžovo-fialová), os zygomaticum (modrá), os frontale (žlutá), os lacrimale (zelená), os nasale – není součástí orbity (šedo-zelená), os ethmoidale (hnědá)

Aditus orbitae[edit | edit source]

Vstup do orbity ohraničuje margo supraorbitalis a margo infraorbitalis. Tvoří je tyto kosti: kraniálně os frontale, laterálně os zygomaticum, kaudálně maxilla, která vybíhá mediálně až k čelní kosti svým processus frontalis.

Mediální stěna[edit | edit source]

Je vytvořena v sagitální rovině, přičemž pravá a levá stěna jsou rovnoběžné. Zepředu dozadu je tvořena: processus frontalis maxillae, os lacrimale, lamina orbitalis ossis ethmoidalis (pro svou malou tloušťku nazývaná lamina papyracea[1]) a ala minor ossis sphenoidalis. Obsahuje fossa sacci lacrimalis a canalis nasolacrimalis, ve kterém se nachází slzovod - ductus lacrimalis. Dále je tu foramen ethmoidale anterius a foramen ethmoidale posterius, otvory mezi lamina orbitalis čichové kosti a os frontale. Probíhají nimi stejnojmenné nervy a cévy.

Horní stěna[edit | edit source]

Zepředu dozadu je tvořena: pars orbitalis ossis frontalis a ala minor ossis sphenoidalis. Na horní stěně, v její přední části tvořené čelní kostí, je vytvořena v mediolaterálním pořadí fovea trochlearis a fossa glandulae lacrimalis.

Laterální stěna[edit | edit source]

Je zepředu dozad tvořena: os zygomaticum, ala major ossis sphenoidalis. V této stěně se nachází foramen zygomaticoorbitale pro n. zygomaticus.

Dolní stěna[edit | edit source]

Tato stěna je zepředu dozadu tvořena: os zygomaticum, corpus maxillae a processus orbitalis ossis palatini. Dolní stěna obsahuje struktury a otvory: sulcus et canalis infraorbitalis, fissura orbitalis superior, fissura orbitalis inferior.


Vztahy k okolí, průchody[edit | edit source]

Topografické vztahy orbity jsou následovné

Mediálně se nachází dutina nosní a sinus ethmoidales čichové kosti. Nad orbitou se nachází přední lebeční jáma a sinus frontalis jako součást čelní kosti. Laterálně se nachází fossa temporalis. Pod orbitou je uložen sinus maxillaris.

Komunikace a jejich průchozí struktury[edit | edit source]

Apex orbitae[edit | edit source]

V canalis opticus prochází n. opticus a a. ophthalmica.

Mediální stěna[edit | edit source]

V canalis nasolacrimalis se nachází již zmíněný ductus nasolacrimalis. Ve foramen ethmoidale anterius a foramen ethmoidale posterius najdeme stejnojmenné cévy a nervy. Tedy n. ethmoidalis anterius a n. ethmoidalis posterius (somatosenzitivní inervace části nosní sliznice) a poté vasa ethmoidalia anteriora a vasa ethmoidalia posteriora.

Laterální stěna[edit | edit source]

Ve foramen zygomaticoorbitale najdeme n. zygomaticus - ten vychází z orbity a větví se v os zygomaticum na n. zygomaticofacialis pro senzitivní inervaci kůže nad lícní kostí a n. zygomaticotemporalis pro senzitivní inervaci kůže přední spánkové krajiny a části čelní krajiny.

Dolní stěna[edit | edit source]

Do canalis infraorbitalis vede n. infraorbitalis, který se v průběhu větví. Fissura orbitalis superior komunikuje se střední lebeční dutinou, mediolaterálně tudy procházejí: n. oculomotorius, n. nasociliaris, n. frontalis a n. lacrimalis jako větve n. ophthalmicus, n. abducens, n. trochlearis a v. opthalmica superior. Fissura orbitalis inferior komunikuje s fossa pterygopalatina a fossa infratemporalis. Prochází jí n. zygomaticus (zde vstupuje do orbity, kterou opouští skrze foramen zygomaticoorbitale), n. infraorbitalis, a. infraorbitalis a v. opthalmica inferior.

Obsah[edit | edit source]

Orbita se dělí na dva oddíly, přední (bulbární) oddíl a zadní (retrobulbární) oddíl.

Přední oddíl[edit | edit source]

Obsahuje bulbus oculi, ventrolaterálně uloženou glandula lacrimalis a mediálně uložené slzné cesty - saccus lacrimalis a ductus nasolacrimalis.

Zadní oddíl[edit | edit source]

Zadní oddíl se dále dělí na horní, střední a dolní vrstvu. Také se zde nachází retrobulbární tukové vazivo a anulus tendineus communis - společný začátek okohybných svalů, kromě m. levator palpebrae superioris a m. obliquus bulbi inferior.

Horní vrstva[edit | edit source]

Je vymezena stropem očnice a spodní plochou m. levator palpebrae superioris. Obsahuje n. et vasa lacrimalia (laterálně), n. et vasa frontalis (uprostřed) a n. trochlearis (mediálně).

Střední vrstva[edit | edit source]

Od spodiny m. levator palpebrae superioris po transverzální rovinu pod n. opticus. Obsahuje všechny okohybné svaly kromě m. rectus bulbi inferior a m. obliquus inferior, n. opticus s s jeho obaly a. centralis retinae (mediálně), a. ophtalmica a její větve, v. ophtalmica superior, n. oculomotorius, n. abducens, n. nasociliaris a ggl. ciliare se svými eferenty nn. cilliares breves.

Dolní vrstva[edit | edit source]

Sahá od n. opticus ke dnu orbity. Obsahuje zbývající okohybné svaly, v. ophtalmica inferior, n. zygomaticus a n. et vasa. infraorbitalia.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • PETROVICKÝ, Pavel. Anatomie s topografiií a klinickými aplikacemi 3.svazek. 1. vydání. Martin : Osveta, 2002. 542 s. ISBN 80-8063-048-8.
  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 497 s. ISBN 80-7169-970-5.

Reference[edit | edit source]