Topografické útvary HK
(Redirected from Fossa ovalis infraclavicularis)
Do topografických oblastí řadíme místa a otvory, kterými prochází důležité nervy, cévy a žíly. U každé oblasti je důležité znát ohraničení a struktury, které zde nacházíme.
Útvary pletence[edit | edit source]
Incisura scapulae[edit | edit source]
Kaudálně ji ohraničuje incisura scapulae, kraniálně ligamentum transversum scapulae superior.
Tímto útvarem probíhá pouze nervus suprascapularis.
Pozor! vasa suprascapularia běží nad vazem a do této topografické oblasti nepatří.
Incisura spinoglenoidalis[edit | edit source]
Mediální ohraničení tvoří spina scapulae, laterální cavitas glenoidalis a dorzální ligamentum transversum scapulae inferior.
Můžeme zde najít nervus suprascapularis a vasa suprascapularia.
Foramen omotricipitale[edit | edit source]
Proximálně je foramen omotricipitale ohraničen musculus teres minor, distálně musculus teres major a laterálně dlouhou hlavou musculus triceps brachii.
Prochází tudy arteria circumflexa scapulae spolu s vena circumflexa scapulae.
Foramen humerotricipitale[edit | edit source]
Foramen humerotricipitale je tvar ležící laterálně od foramen omotricipitale. Laterálně ho ohraničuje humerus, proximálně musculus teres minor, distálně musculus teres major a mediálně dlouhá hlava musculus triceps brachii.
Je zde nervus axillaris a vasa circumflexa humeri posterior.
Trigonum clavipectorale[edit | edit source]
Trigonum clavipectorale je laterálně ohraničeno musculus deltoideus, mediálně musculus pectoralis major, kraniálně claviculou. Celý prostor je překryt pomocí fascia clavipectoralis.
Tímto prostorem se na povrch dostává arteria thoracoacromialis a opačným směrem prochází vena cephalica. Dále se zde nacházejí nervi pectorales medialis a lateralis.
Fossa ovalis infraclavicularis[edit | edit source]
Průchod skrz fascia clavipectoralis. Prochází tudy k povrchu arteria thoracoacromialis a do hloubky vena cephalica.
Fossa axillaris[edit | edit source]
Pro zjednodušení si lze axillu představit jako čtyřboký jehlan. Axilla je ohraničená kraniálně articulatio humeri, ventrálně musculi pectorales, dorzálně musculus latissimus dorsi a musculus teres major, mediálně stěnou hrudníku s musculus serratus anterior a laterálně humerem a jeho svaly.
Prochází tudy arteria axillaris a její větve. Ventromediálně od arterie je vena axillaris, do které přitéká vena cephalica. V rámci nervového zásobení je zde plexus brachialis.
Útvary volné končetiny[edit | edit source]
Sulcus bicipitalis medialis[edit | edit source]
Sulcus bicipitalis medialis je povrchový žlábek mezi ventrální a dorzální skupinou mediálních svalů humeru.
Prochází tudy senzitivní inervace mediálního předloktí nervus cutaneus antebrachii medialis. Dále povrchová vena basilica.
Hiatus basilicus[edit | edit source]
Otvor ve fascia brachii přibližně 3 prsty nad articulatio cubiti. Jsou zde stejné útvary jako v sulcus bicipitalis medialis. Vena basilica se tudy dostává do hloubky a nervus cutaneus antebrachii medialis vystupuje na povrch.
Sulcus bicipitalis lateralis[edit | edit source]
Žlábek mezi ventrální a dorzální skupinou laterálních skupin svalů humeru. Prochází tudy pouze povrchová vena cephalica.
Fossa cubiti[edit | edit source]
Fossa cubiti je ohraničená proximálně šlachaou musculus biceps brachii, laterálně musculus brachioradialis, mediálně musculus pronator teres. Její dno je tvořeno musculus brachialis.
Obsahem je arteria brachialis, která se v těchto místech dělí na arteria ulnaris a radialis. Všechny tyto tepny doprovázejí zdvojené stejnojmenné žíly. Na povrchu procházejí vena cephalica a vena basilica, které jsou vzájemně spojené žílní spojkou vena mediana cubiti. Z nervů jsou zde nervus medianus a nervus radialis. Nervus radialis se zde dělí na ramus superficialis a profundus.
Canalis cubitalis[edit | edit source]
Je to průchod mezi caput ulnare a caput humerale m. flexoris carpi ulnaris a pokračování sulcus nervi ulnaris. V canalis cubitalis probíhá n. ulnaris.
Canalis pronatorius[edit | edit source]
Štěrbina mezi hlavami musculus pronator teres. Dále pokračuje mezi hlavami musculus flexor digitorum superficialis.
Prochází tudy nervus medianus.
Canalis supinatorius[edit | edit source]
Štěrbina mezi povrchovou a hlubokou vrstvou musculus supinator.
Probíhá tudy ramus profundus nervi radialis a větev arteria recurrens radialis.
Frohseho arkáda[edit | edit source]
Jedná se o vazivový zesílený pruh na začátku canalis supinatorius a lemuje povrch musculus supinatorius.
Foveola radialis[edit | edit source]
Foveola radialis je proximálně ohraničená retinaculum musculorum extensorum, palmárně se nachází šlachy musculus extensor pollicis brevis a musculus abductor pollicis longus ve společné šlachové pochvě a dorzálně je šlacha musculus extensor pollicis longus.
Povrchově ji přebíhá vena cephalica a ramus superficialis nervi radialis. Hluboko je arteria radialis.
Tento prostor byl dříve známý jako "la tabatiére" , protože se z kožní jamky šňupal tabák.
Canalis carpi[edit | edit source]
Canalis carpi je dorzálně ohraničen ossa carpi,, mediálně eminentia carpi ulnaris, laterálně eminentia carpi radialis a palmárně retinaculum musculorum flexorum.
Dělí se na radiální a ulnární část. V ulnárním oddílu prochází úponové šlachy musculus flexor pollicis longus, musculus flexor digitorum superficialis a musculus flexor digitorum profundus. Z nervového zásobení nervus medianus. Radiálním oddílem prochází musculus flexor carpi radialis.
Paronův prostor[edit | edit source]
Pokračování canalis carpi proximálně. Ohraničen je dorzálně musculus pronator quadratus, palmárně úponovými šlachami musculus flexor digitorum profundus a musculus flexor pollicis longus.
Je tvořen pouze řídkým vazivem, a proto se tudy mohou snadno šířit záněty.
Canalis ulnaris[edit | edit source]
Canalis ulnari je průchod mezi os pisiforme a hamulus ossis hamati.
Palmárně je ohraničen musculus palmaris brevis, dorzálně retinaculum musculorum flexorum.
Probíhá zde nervus ulnaris a vasa ulnaria.
Guiotův prostor[edit | edit source]
Palmárně je ohraničen caput transversum musculi adductoris pollicis, dorzálně musculus interosseus dorsalis primus.
Ramus profundus arteriae radialis se tudy dostává mezi svaly dlaně a následně vytvoří arcus palmaris profundus.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie : 5. Anatomie krajin těla. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7262-179-8.