Topografické útvary hlavy

From WikiSkripta

Fossa infratemporalis[edit | edit source]

fossa infratemporalis
podspánková jáma
Ohraničení mediálně lamina lateralis processus pterygoidei ossis sphenoidalis, processus pyramidalis ossis palatini
Ohraničení laterálně ramus mandibulae
Ohraničení dorzálně styloidní septum a jeho svaly
Ohraničení ventrálně tuber maxillae
Ohraničení kraniálně alae majores ossis sphenoidalis
Navazuje na fossa temporalis
Přechází v fossa pterygopalatina
Obsah m. pterygoideus medialis et lateralis, m. temporalis, a. maxillaris a její větve, plexus pterygoideus, n. mandibularis a jeho větve, ganglion oticum, corpus adiposum buccae

Podspánková jáma je kaudálním pokračováním jámy spánkové. Název pochází od vztahu k m. temporalis. Jáma dále pokračuje jako fossa pterygopalatina.

Ohraničení[edit | edit source]

Kraniálně: alae majores ossis sphenoidalis
Ventrálně: tuber maxillae
Dorzálně: styloidní septum a jeho svaly (m.styloglossus, m. stylohyoideus, m. stylopharyngeus a m. digastricus- venter posterior)
Mediálně: lamina lateralis processus pterygoidei ossis sphenoidalis, processus pyramidalis ossis palatini
Laterálně: ramus mandibulae

Obsah[edit | edit source]

Průchody[edit | edit source]

Foramen ovale

  • třetí větev n. trigeminus - nervus mandibularis
  • žilní spojky- plexus venosus foraminis ovalis

Foramen spinosum

Foramen mandibulae

  • nervus, arteria et vena alveolaris inferior

Fissura pterygomaxillaris

Fissura petrotympanica

Foramen lacerum

  • synchondrosis sphenopetrosa

Foramen petrosum

  • nervus petrosus minor

Foramina alveolaria tuberis maxillae

  • rami alveolares superiores posteriores


Fossa pterygopalatina[edit | edit source]


Fossa temporalis[edit | edit source]

fossa temporalis
jáma spánková
Fossa temporalis
Fossa temporalis
Ohraničení mediálně squama o. temporalis
Ohraničení laterálně arcus zygomaticus, fascia temporalis
Ohraničení ventrálně facies temporalis o.zygomatici
Ohraničení kraniálně linea temporalis superior
Ohraničení kaudálně crista infratemporalis o. sphenoidalis
Obsah M. temporalis, nn. temporales, aa. temporales prof., a. temporalis media, r. zygomaticotemporalis n. zygomatici, lalok tukového tělesa
Fossa temporalis

Fossa temporalis (jáma spánková) je lehké prohloubení lebky a nachází se na její boční straně. Je celé vyplněné musculus temporalis.

Ohraničení[edit | edit source]

Mediálně: squama o. temporalis
Laterálně: arcus zygomaticus, fascia temporalis
Ventrálně: facies temporalis o.zygomatici
Kraniálně: linea temporalis superior
Kaudálně: crista infratemporalis o. sphenoidalis

Průchody[edit | edit source]

Foramen zygomaticotemporale

  • n. zygomaticus

Obsah[edit | edit source]

  1. M. temporalis
  2. Nn. temporales
  3. Aa. et vv. temporales prof. ant et post.
  4. A. et vv. temporalis media
  5. R. zygomaticotemporalis n. zygomatici
  6. Lalok tukového tělesa: Zajišťuje spojení temporální a infratemporální jámy a to umožňuje přímé šíření infekce.


Styloidní septum[edit | edit source]

Schéma septum styloideum

Styloidní septum (septum styloideum) je přepážka ze svalů a jejich fascií. Nachází se v prostoru okolo hrtanu a rozděluje ho na spatium prestyloideum a spatium retrostyloideum. Rozpíná se mezi fascií m. constrictor pharyngis a m. sternocleidomastoideus.

Svaly septa:[edit | edit source]

Svaly jsou zavzaty do lamina praetrachealis fasciae cervicalis. V septu je zavzato i ligamentum stylohyoideum.


Sinus cavernosus[edit | edit source]

Sinus cavernosus
Ohraničení mediálně sella turcica ossis sphenoidalis
Ohraničení dorzálně apex partis petrosi ossis temporalis
Ohraničení ventrálně fissura orbitalis superior
Obsah a. carotis interna, n. III., n. IV., n. VI., n. opthalmicus

Sinus cavernosus je žilní splav v dura mater na bazi lební po obou stranách tureckého sedla. Má houbovitý charakter, díky četným trámcům, které jím prostupují. Přes v. opthalmica má spojení i s krví odtékající z oblasti obličeje. Některé hnisavé infekce v obličeji (např. furunkl, cheilitida) se tak mohou rozšířit do této oblasti a vyvolat závažné nitrolební infekce a trombózu tohoto splavu.

Prochází jím:

Ústí do něj:

  • v. opthalmica superior,
  • sinus sphenoparietalis.

Sinus cavernosus je drénován skrze sinus petrosus inferior et superior a pomocí emissarií do plexus pterygoideus.

Trombóza sinus cavernosus[edit | edit source]

  • Kruté bolesti za okem a v oku, případně v jeho okolí;
  • nastříknutí spojivky, která může vyhřezávat před bulbus;
  • edém papily, hemorrhagie na očním pozadí;
  • porucha vizu až slepota.

[zdroj?]



Spatium prestyloideum[edit | edit source]

Spatium prestyloideum
Ohraničení mediálně Hltan a fascia buccopharyngea
Ohraničení laterálně Musculus pterygoideus medialis
Ohraničení dorzálně Septum styloideum
Ohraničení ventrálně Přechod do fossa infratemporalis
Ohraničení kraniálně Os sphenoidale (facies infratemporale) a os temporale (pars squamosa)
Ohraničení kaudálně Přechod do oblasti trigonum submandibulare
Obsah Arteria carotis externa a její koncové větve (a. temporalis superficialis, a. maxillaris), a. palatina ascendens, v. retromandibularis, n. facialis a glandula parotis

Spatium prestyloideum je úzký prostor mezi horní částí hltanu, musculus pterygoideus medialis a septum styloideum. Nachází se zde část glandula parotis, vena retromandibularis a a. carotis externa. Arteria carotis externa se zde dělí na koncové větve.









Spatium pterygomandibulare[edit | edit source]

Spatium pterygomandibulare
Ohraničení mediálně m. pterygoideus medialis
Ohraničení laterálně Ramus mandibulae
Ohraničení kraniálně m. pterygoideus lateralis
Obsah n. lingualis, n. et vasa alveolaria inferiora, n. mylohyoideus

Spatium pterygomandibulare je štěrbinový prostor mezi vnitřní plochou ramus mandibulae a zevní plochou m. pterygoideus medialis. Tato štěrbina se využívá při aplikaci svodné mandibulární anestezie do blízkosti foramen mandibulae.

Ohraničení Spatium pterygomandibulare

Obsah[edit | edit source]

Nachází se zde n. lingualis, n. alveolaris inferior, vasa alveolaria inferiora a počáteční úsek n. mylohyoideus.















Spatium retropharyngeum[edit | edit source]

Spatium retropharyngeum
Modře ohraničený spatium retropharyngeum
Modře ohraničený spatium retropharyngeum
Ohraničení dorzálně zadní stěna hltanu
Přechází v kaudálně pokračuje jako retroviscerální prostor
Obsah nodi retropharyngeales,

Spatium retropharyngeum je prostor mezi zadní stěnou hltanu a prevertebrálním listem krční fascie a je vyplněný řidkým vazivem. Kaudálně pokračuje jako retroviscerální prostor. Klinicky je tento prostor důležitou přední přístupovou cestou k horní krční páteři. Obsahuje 1 až 3 nodi retropharyngeales.






Spatium retrostyloideum[edit | edit source]

Spatium prestyloideum
Ohraničení mediálně Hltan a fascia buccopharyngea
Ohraničení laterálně Musculus pterygoideus medialis
Ohraničení dorzálně Septum styloideum
Ohraničení ventrálně Přechod do fossa infratemporalis
Ohraničení kraniálně Os sphenoidale (facies infratemporale) a os temporale (pars squamosa)
Ohraničení kaudálně Přechod do oblasti trigonum submandibulare
Obsah Arteria carotis externa a její koncové větve (a. temporalis superficialis, a. maxillaris), a. palatina ascendens, v. retromandibularis, n. facialis a glandula parotis

Spatium prestyloideum je úzký prostor mezi horní částí hltanu, musculus pterygoideus medialis a septum styloideum. Nachází se zde část glandula parotis, vena retromandibularis a a. carotis externa. Arteria carotis externa se zde dělí na koncové větve.









Orbita[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Orbita.
Orbita
Dutina očnicová
Ohraničení mediálně processus frontalis maxillae, os lacrimale, lamina orbitalis ossis ethmoidalis, ala minor ossis sphenoidalis
Ohraničení laterálně os zygomaticum, ala major ossis sphenoidalis
Ohraničení dorzálně os sphenoidale
Ohraničení kraniálně pars orbitalis ossis frontalis, ala minor ossis sphenoidalis
Ohraničení kaudálně os zygomaticum, corpus maxillae, processus orbitalis ossis palatini
Obsah bulbus oculi, glandula lacrimalis, ductus lacrimalis, musculi bulbi, cévy a nervy

Orbita neboli dutina očnicová je kostěný prostor vyplněný očním bulbem (bulbus oculi), okolním tukovým vazivem (corpus adiposum orbitae), slznou žlázou (glandula lacrimalis) a slzovodem (ductus lacrimalis), očnicovými svaly (musculi bulbi), cévami a nervy.

Stěny, vztahy k okolí, průchody[edit | edit source]

Stěny[edit | edit source]

Prostor orbity má tvar čtyřboké pyramidy, jejíž bazi tvoří vchod očnice aditus orbitae a jejíž stěny se spojují ve vrcholu očnice apex orbitae. Na orbitě tedy rozeznáváme čtyři stěny – mediální, horní, laterální a dolní.

Kosti tvořící orbitu – os sphenoidale (červená), os palatinum (světle modrá), os maxillae (růžovo-fialová), os zygomaticum (modrá), os frontale (žlutá), os lacrimale (zelená), os nasale – není součástí orbity (šedo-zelená), os ethmoidale (hnědá)

Aditus orbitae[edit | edit source]

Vstup do orbity ohraničuje margo supraorbitalis a margo infraorbitalis. Tvoří je tyto kosti: kraniálně os frontale, laterálně os zygomaticum, kaudálně maxilla, která vybíhá mediálně až k čelní kosti svým processus frontalis.

Mediální stěna[edit | edit source]

Je vytvořena v sagitální rovině, přičemž pravá a levá stěna jsou rovnoběžné. Zepředu dozadu je tvořena: processus frontalis maxillae, os lacrimale, lamina orbitalis ossis ethmoidalis (pro svou malou tloušťku nazývaná lamina papyracea[1]) a ala minor ossis sphenoidalis. Obsahuje fossa sacci lacrimalis a canalis nasolacrimalis, ve kterém se nachází slzovod - ductus lacrimalis. Dále je tu foramen ethmoidale anterius a foramen ethmoidale posterius, otvory mezi lamina orbitalis čichové kosti a os frontale. Probíhají nimi stejnojmenné nervy a cévy.

Horní stěna[edit | edit source]

Zepředu dozadu je tvořena: pars orbitalis ossis frontalis a ala minor ossis sphenoidalis. Na horní stěně, v její přední části tvořené čelní kostí, je vytvořena v mediolaterálním pořadí fovea trochlearis a fossa glandulae lacrimalis.

Laterální stěna[edit | edit source]

Je zepředu dozad tvořena: os zygomaticum, ala major ossis sphenoidalis. V této stěně se nachází foramen zygomaticoorbitale pro n. zygomaticus.

Dolní stěna[edit | edit source]

Tato stěna je zepředu dozadu tvořena: os zygomaticum, corpus maxillae a processus orbitalis ossis palatini. Dolní stěna obsahuje struktury a otvory: sulcus et canalis infraorbitalis, fissura orbitalis superior, fissura orbitalis inferior.


Vztahy k okolí, průchody[edit | edit source]

Topografické vztahy orbity jsou následovné

Mediálně se nachází dutina nosní a sinus ethmoidales čichové kosti. Nad orbitou se nachází přední lebeční jáma a sinus frontalis jako součást čelní kosti. Laterálně se nachází fossa temporalis. Pod orbitou je uložen sinus maxillaris.

Komunikace a jejich průchozí struktury[edit | edit source]

Apex orbitae[edit | edit source]

V canalis opticus prochází n. opticus a a. ophthalmica.

Mediální stěna[edit | edit source]

V canalis nasolacrimalis se nachází již zmíněný ductus nasolacrimalis. Ve foramen ethmoidale anterius a foramen ethmoidale posterius najdeme stejnojmenné cévy a nervy. Tedy n. ethmoidalis anterius a n. ethmoidalis posterius (somatosenzitivní inervace části nosní sliznice) a poté vasa ethmoidalia anteriora a vasa ethmoidalia posteriora.

Laterální stěna[edit | edit source]

Ve foramen zygomaticoorbitale najdeme n. zygomaticus - ten vychází z orbity a větví se v os zygomaticum na n. zygomaticofacialis pro senzitivní inervaci kůže nad lícní kostí a n. zygomaticotemporalis pro senzitivní inervaci kůže přední spánkové krajiny a části čelní krajiny.

Dolní stěna[edit | edit source]

Do canalis infraorbitalis vede n. infraorbitalis, který se v průběhu větví. Fissura orbitalis superior komunikuje se střední lebeční dutinou, mediolaterálně tudy procházejí: n. oculomotorius, n. nasociliaris, n. frontalis a n. lacrimalis jako větve n. ophthalmicus, n. abducens, n. trochlearis a v. opthalmica superior. Fissura orbitalis inferior komunikuje s fossa pterygopalatina a fossa infratemporalis. Prochází jí n. zygomaticus (zde vstupuje do orbity, kterou opouští skrze foramen zygomaticoorbitale), n. infraorbitalis, a. infraorbitalis a v. opthalmica inferior.


Anulus tendineus communis[edit | edit source]

Anulus tendineus communis
Obsah n. opticus, a. ophthalmica, n. oculomotorius (obě větve), n. abducens, n. nasocilialis

Anulus tendineus communis (Zinni) je kruhovitá společná šlacha okohybných svalů umístěná ve vrcholu orbity a obkružující canalis opticus a částečně fissura orbitalis superior. Začínají zde všechny očnicové okohybné svaly s výjimkou m. obliquus inferior. Nad m. rectus superior od ní začína ještě m. levator palpebrae superioris.

Obsah[edit | edit source]

Skrze anulus tendineus communis procházejí n. opticus, a. ophthalmica, obě větve n. oculomotorius, n. abducens a n. nasociliaris. Portál:Anatomie


Dutina nosní[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Dutina nosní.

Anatomická stavba dutiny nosní[edit | edit source]

Dutina nosní (cavitas nasi) se skládá z dutiny zevního nosu a kostěné dutiny nosní. Je úplně rozdělená přepážkou nosní na pravou a levou část. Rozlišujeme vestibulum nasi (předsíň dutiny nosní) a cavitas nasi propria (vlastní dutina nosní).

Vestibulum nasi – předsíň dutiny nosní[edit | edit source]

Vestibulum nasi se rozkládá od nozder po cartilago alaris major. Limen nasi je obloukovitě probíhající hrana, která prominuje podél horního okraje cartilago alaris major do nosní dutiny. Je hranicí vestibula proti vlastní dutině nosní. Předsíň je vystlaná vícevrstevným dlaždicovým epitelem rohovějícím s výjimkou limen nasi, kde je epitel nerohovějící. Nachází se zde vibrissae, což jsou tuhé chlupy po obvodu, které brání vnikání částic prachu do nosní dutiny. Recessus apicis nasi je výklenek vestibula dopředu do nosního hrotu.

Cavitas nasi propria – vlastní dutina nosní[edit | edit source]

Řez dutinou nosní

Vlastní dutina nosní je přepážkou rozdělena na pravou a levou část. Části podle zúčastněné tkáně jsou pars ossea (septi nasi), ta je tvořena vomerem (dorzokaudálně), laminou perpendicularis ossis ethmoidalis (ventrokraniálně). Pars cartilaginea - cartilago septi nasi (a její processus posterior) a pars membranacea, což je vazivový úsek, ve výši cartilago alaris nasi. Ten končí jako kůží pokrytá část mezi nosními dírkami (pars cutanea septi). Obvyklým jevem je deviatio septi nasi, kdy je septum vychýleno k jedné straně.

Strop tvoří (zpředu dozadu):


Spodinu tvoří (zpředu dozadu):


Laterální stěnu tvoří (zpředu dozadu):

  • boční stěna zevního nosu,
  • processus frontalis maxillae a facies nasalis těla maxily,
  • os lacrimale,
  • mediální stěna labyrintu čichové kosti (nad tělem maxily),
  • concha nasalis inferior,
  • lamina perpendicularis ossis palatini,
  • lamina medialis processus pterygoidei,


Od laterální stěny dutiny nosní se proti dutině klenou nad sebou tři conchae nasales (nosní skořepy):

  1. concha nasalis superior (horní skořepa nosní) – nejmenší, dorzálně,
  2. concha nasalis media (střední skořepa nosní) – součást kosti čichové,
  3. concha nasalis inferior (dolní skořepa nosní) – samostatná kost, začíná v úrovni limen nasi, táhne se dozadu k choaně,


Další útvary jsou zbytky po zaniknuvších dalších skořepách. Těmi jsou:

    • bulla ethmoidalis – vyvýšení kryté concha nasalis media, klene se do něj jeden z čichových sklípků os ethmoidale, těsně nad hiatus semilunaris (průchod do dutiny horní čelisti – sinus maxillaris),
    • processus uncinatus conchae mediae – spojuje střední skořepu s dolní,
    • agger nasi – výstupek boční stěny nosní před odstupem střední skořepy.
Laterální stěna dutiny nosní.


Prostory a průchody nosní dutiny[edit | edit source]

Nares (nozdry), neboli nosní dírky, tvoří vstup do vestibulum nasi. Choanae (choany, vnitřní nozdry) jsou otvory na zadním konci nosní dutiny, kterými je nosní dutina spojená s nosohltanem. Pravou a levou odděluje vomer, který dále ohraničuje nahoře corpus ossis sphenoidalis, po stranách processus pterygoidei (laminae mediales) a dole laminae horizontales patrových kostí. Na zadním okraji laminae horizontales je připojeno měkké patro.
Mezi nosními skořepami jsou nosní průchody:

  • meatus nasi superior (horní průchod nosní) – nad střední skořepou, mezi ní a stropem nosní dutiny;
  • meatus nasi medius (střední průchod nosní) – mezi střední a dolní skořepou;
  • meatus nasi inferior (dolní průchod nosní) – pod dolní skořepou, mezi ní a spodinou nosní dutiny;
  • meatus nasi communis – souvislý průchod nosem mediálně od skořep, mezi nimi a septum nasi;
  • meatus nasopharyngeus – prostor za skořepami v blízkosti choan, kam ústí všechny nosní průchody;
  • recessus sphenoethmoidalis – záhyb horního průchodu před přední stranou těla kosti klínové.