Os palatinum

Z WikiSkript

Levá kost z nasální plochy
Levá kost zezadu

Os palatinum je párová kost, kterou tvoří dvě horizontální lamely, které se ve střední čáře k sobě připojují a ventrálně přitom naléhají na processus palatinus maxillae. K lamelám ještě přiléhají vertikální lamely a tvoří dohromady útvar podobný písmenu „L“.

Anatomické struktury[upravit | editovat zdroj]

Lamina horizontalis[upravit | editovat zdroj]

Vodorovná lamela dorsálně nahlížející do nosohltanu, ventrálně připojena k maxille. Obsahuje několik útvarů:

  • sutura palatina transversa – patrný šev připojení lamel k maxille;
  • crista nasalis – vyvýšenina po spojení obou kostí ve střední čáře, shora zde nasedá dolní část vomeru;
  • foramen palatinum majus – vyústění canalis palatinus major ze sulcus palatinus major svislé lamely, za tímto otvorem jsou foramina palatina minora; vedoucí cévy a nervy z fossa pterygopalatina na palatum durum.

Zvláštním útvarem na hranici svislé a horizontální lamely je processus pyramidalis vybíhající laterokaudálně.

Lamina perpendicularis[upravit | editovat zdroj]

Svislá lamela se zevní (maxillární) a vnitřní (nasální) plochou. Taktéž obsahuje několik důležitých útvarů:

  • na nosní straně se nacházejí lišty pro připojení střední a dolní skořepy nosní (pokračování připojení z proc. frontalis maxillae);
  • proc. orbitalis a sphenoidalis jsou součástí příslušných kostí;
  • incisura sphenopalatina s foramen sphenopalatinum jsou útvary mezi oběma výběžky, důležité pro průchod z fossa pterygopalatina do nosní dutiny.

Nejběžnější variace[upravit | editovat zdroj]

Variace jsou málo časté, většinou jde o absenci pyramidálního nebo očnicového výběžku.

Patrová kost v lebce

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie I. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 516 s. s. 166-168. ISBN 978-80-7169-970-5.