Os sacrum
Os sacrum (křížová kost) vzniká srůstem pěti křížových obratlů.
Tato kost má tvar čtyřbokého jehlanu. Jeho základna basis ossis sacri směřuje kraniálně, na ní se nachází kloubní plocha facies terminalis ossis sacri, která se spojuje s facies terminalis inferior pátého bederního obratle. Mezi tyto plochy je vsunut nejkaudálnější meziobratlový disk (discus intervertebralis), který bývá častým místem herniace.
Hrot kosti apex ossis sacri směřuje kaudálně a dopředu, kde se spojuje s kostrčí (os coccygis). V oblasti apexu se otevírá hiatus canalis sacralis, představující ústí canalis sacralis, který probíhá podélně celou kostí.
Křížová kost má tři plochy:
- Facies pelvina – přední, konkávní plocha obrácená do malé pánve. U žen je plošší a širší než u mužů. Na jejím povrchu probíhají lineae transversae (stopy po srůstu obratlů) a po stranách se otevírají čtyři páry otvorů foramina sacralia pelvina (pro výstup předních větví míšních nervů).
- Facies dorsalis (posterior) – zadní, konvexní plocha, na které se rovněž otevírají čtyři páry otvorů foramina sacralia dorsalia (pro výstup zadních větví míšních nervů).
- Facies auriculares – boční kloubní plochy určené pro spojení s kyčelními kostmi (os ilium).
Mezi basis a facies pelvina vybíhá promontorium – vystupující přední okraj, který u žen bývá méně vyčnívající než u mužů.
Lumbalizace a sakralizace představují vývojové varianty přechodu mezi bederní a křížovou oblastí páteře. Lumbalizace sakrálního obratle nastává tehdy, když první sakrální obratel (S₁) nesroste se zbytkem křížové kosti. Sakralizace lumbálního obratle vzniká v případě, kdy poslední bederní obratel (L₅) sroste s os sacrum.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie. - vydání. Grada, 2011. ISBN 9788024738178.
