Pánev

Kostěný podklad pánve

Kosti pánve: 1 – os sacrum, 2 – os ilium, 3 – os ischii, 4 – os pubis (4a – corpus, 4b – ramus superior, 4c – ramus inferior, 4d – tuberculum pubicum), 2–4 – os coxae, 5 – symphysis pubica, 6 – acetabulum, 7 – foramen obturatum, 8 – os coccygis, tečkovaně – linea terminalis.

Os sacrum:

• anatomický popis kosti:
  • basis ossis sacri, apex, facies pelvina, facies dorsalis, boční facies auricularis;
  • na facies pelvina – lineae transversae a foramina sacralia ventralia;
• sakrum se dopředu vyklenuje jako promontorium (doplněno ostatními kostmi ohraničuje kostěný vstup do malé pánve – linea terminalis).

Kosti pánve: 1 – os ilium dx., 2 – os sacrum, 3 – SI skloubení, 4 – os ilium sin., 5 – os coccygis, 6 – os pubis, 7 – os ischii, 8 – symphisis ossis pubis, 9 – caput ossis femoris

Os coxae:

• Tvoří ji tři kosti:
  • os ilium;
  • os ischii;
  • os pubis.

Sakroiliakální kloub:

• amphiarthrosis, kloub tuhý;
• spojení je zajištěno silnými vazy;
• koncem těhotenství jsou prosáklé a umožňují větší roztažitelnost pánve.

Symphysis pubica:

• diskus tvoří vazivová chrupavka;
• zadní okraj disku přesahuje okraj kostí – eminentia retropubica – lze hmatat per vaginam;
• během těhotenství je tkáň disku vlivem hormonálních změn řídší a prosáklá.

Roviny pánevní

Vnitřní pánevní rozměry

Rovina vchodu pánevního (aditus pelvis) apertura pelvis superior

• je ohraničena lineou terminalis;
  • promontorium, linea arcuata, pecten ossis pubis, horní hrana symfýzy…;
• má tvar příčně orientovaného oválu (ledvinovitý tvar);
• přímé rozměry;
  • diameter recta aditus pelvis (conjugata anatomica) – spojnice promontoria a horního okraje symfýzy;
    • nemá klinický význam, dá se měřit pouze na kostech, měří 11 cm;
  • diameter obstetrica (conjugata vera obstetrica) – nejdůležitější rozměr vchodu;
    • nejkratší rozměr mezi eminentia retropubica symfýzy a předním okrajem promontoria;
    • měří asi 10,5 cm;
    • určuje se odhadem z conjugata diagonalis – odečteme od ní 2,5 cm;
  • conjugata diagonalis;
    • je to jediný rozměr vchodu, který jde měřit – per vaginam ukazovákem a třetím prstem;
    • je to vzdálenost mezi dolním okrajem symfýzy a předním okrajem promontoria;
    • měří 12,5–13 cm;
• příčný průměr – diameter transversa – největší vzdálenost lineae terminales – měří 13 cm;
• šikmé průměry – diameter obliquae – spojnice SI kloubu a eminentia ileopubica, měří 12,5 cm.

Rovina šíře pánevní (amplitudo pelvis)

• prochází rozhraním S2–S3, středem acetabula a středem symfýzy;
• diameter recta – asi 12 cm;
• diameter transversa – asi 12 cm.
• diameter obliqua – asi 13,5 cm

Rovina pánevní úžiny (angustia pelvis)

• je proložena kaudálním koncem kosti křížové, okrajem spina ischiadica a dolním okrajem symfýzy;
• má oválný tvar, orientovaný sagitálně;
• diameter recta – spojení dolní symfýzy a sakrokokcigeálního spojení (asi 11,5 cm);
• diameter transversa – diameter interspinalis – asi 10 cm.

Rovina pánevního východu (exitus pelvis) apertura pelvis inferior

• rozkládá se mezi koncem kostrče, tubera ischiadica a dolním krajem symfýzy.
• tvarově se jedná o kosočtverec tvořený dvěma trojúhelníky, které mají společnou základnu a navzájem svírají tupý úhel otevřený kraniálně (trigonum urogenitale et anale);
• diameter transversa – 11 cm (spojnice tubera ischiadica);
• diameter recta – asi 9 cm (při porodu hlavička odtlačuje kostrč, čímž se tento rozměr zvětšuje na 11–11,5 cm).

Vnitřní pánevní rozměry

Pánevní sklon

• při stoji svírá conjugata anatomica s horizontálou úhel 60° (inclinatio pelvis superior);
• hrot kostrče leží kraniálněji než dolní okraj symfýzy – jejich spojnice svírá s horizontálou 10° (inclinatio pelvis inf.);
• při pohledu na stojící ženu zezadu pozorujeme několik kožních vkleslin nad kostními prominencemi;
  • nad spinae iliacae post. sup., nad trnem L5, nad kostrčí;
  • dohromady to tvoří kosodelník, tzv. Michaelisovu routu;
    • podélná osa měří 11 cm, příčná 10 cm;
    • příčná protíná podélnou tak, že kraniálně jsou 4 cm, kaudálně 7 cm;
    • vzdálenost L5 od spin má být na každou stranu 6,5 cm;
    • pokud je routa symetrická, je správný tvar pánve;
• sklon pánve umožňuje, aby orgány břicha tlačily na přední část pánve (a ne přímo do malé pánve);
• v těhotenství se vyklenuje děloha dopředu a orgány se tlačí víc dozadu, což vede k větší zátěži L páteře a ke kompenzační hyperlordóze.

Zevní pánevní rozměry

• V prenatální poradně měříme pánev zevně pelvimetrem dle Baudelocquea–Breiskyho.
• Žena leží při vyšetření na zádech:
• distantia bispinalis – vzdálenost spinae ilacae ant. sup. – průměrně 25–26 cm;
• distantia bicristalis – největší vzdálenost hřebenů kyčelních lopat – 28–29 cm;
• distantia bitrochanterica – vzdálenost obou trochanterů major – 31–32 cm;
• conjugata externa (diameter Baudelocquerův);
  • vzdálenost trnu L5 (nebo středu L5/S1 kloubu) – vlastně vrchol Michaelisovy routy, a mezi horním okrajem symfýzy;
  • poloha při měření – žena leží v poloze na levém boku, levou nohu má pokrčenou, pravá je natažená;
  • měří 19–20 cm, pokud odečteme 9 cm, získáme přibližný rozměr conjugata vera.

• Měření diameter transversa exitus pelvis (vzdálenost tubera ischiadica):
  • měří se na gynekologickém stole zkříženým pelvimetrem;
  • od změřeného čísla odečteme 1,5 cm (podíl měkkých částí);
  • Rubeškův hmat – pěst pravé ruky vtlačujeme mezi tubera, pokud se pěst nevejde, je pánev příčně zúžená (každý porodník má znát rozměry své ruky).

Vnitřní pánevní rozměry

• měříme hlavně délku conjugata diagonalis;
• do pochvy zavedeme do špetky uspořádaný 2. a 3. prst, třetím prstem se snažíme dosáhnout promontoria, radiální hrana ruky je přitom opřená o symfýzu (toto místo vyznačujeme ukazovákem levé ruky – jako že si označníme na svém prstu místo, kdy jsme se dotkli promontoria, držíme si tam ten prst a pak to změříme);
• normální vzdálenost je 13 cm;
  • hodnoty kolem 12 cm – pánev je hraničně zúžená (musíme dobře zvážit porod koncem pánevním);
  • hodnoty kolem 11 cm – značné zúžení, řešíme prakticky vždy císařským řezem;
• podobně lze měřit přímý průměr pánevní úžiny a východu.

Pohlavní rozdíly na pánvi

• promontorium vyčnívá u ženy méně, takže vchod do malé pánve je příčně oválný; u muže vzhledem k vyčnívajícímu promontoriu pak srdčitý
• symphysis pubica je na ženské pánvi nižší (4,5 cm) než na mužské pánvi (5 cm)
• dolní ramena stydkých kostí se u ženy sbíhají v tupém úhlu a vytváří tak arcus pubicus, u muže se sbíhají v úhlu ostřejším, čímž vzniká angulus pubicus
• dolní rameno stydké kosti je u ženy štíhlé a plynule zakřivené, na mužské pánvi pozorujeme náhlé zakřivení v místě crista phallica
• vzdálenost ze středu fossa acetabuli k hornímu okraji facies symphysialis a k dolnímu okraji tuber ischiadicum jsou u muže zhruba stejné, naproti tomu u ženy je vzdálenost k tuber ischiadicum podstatně menší než k facies symphysialis
• incisura ischiadica major je na ženské pánvi tvořena pravidelným obloukem, širším a mělce vykrojeným, na mužské pánvi je horní okraj zářezu zřetelně hlubší
• kostrč je u ženy kratší, pohyblivější a umožňuje tak při porodu odklonění dozadu

• 

  Mužská pánev

• 

  Ženská pánev

Odkazy

Související články

• Foramen ischiadicum majus
• Foramen ischiadicum minus
• Pánevní dno

Použitá literatura

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2009. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.

• ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-7169-970-5.