Pánev
Z WikiSkript
Obsah
Kostěný podklad pánve[upravit | editovat zdroj]
Os sacrum:
- anatomický popis kosti:
- basis ossis sacri, apex, facies pelvina, facies dorsalis, boční facies auricularis;
- na facies pelvina – lineae transversae a foramina sacralia ventralia;
- sakrum se dopředu vyklenuje jako promontorium (doplněno ostatními kostmi ohraničuje kostěný vstup do malé pánve – linea terminalis).
Os coxae:
- Tvoří ji tři kosti:
- os ilium;
- os ischii;
- os pubis.
Sakroiliakální kloub:
- amphiarthrosis, kloub tuhý;
- spojení je zajištěno silnými vazy;
- koncem těhotenství jsou prosáklé a umožňují větší roztažitelnost pánve.
Symphysis pubica:
- diskus tvoří vazivová chrupavka;
- zadní okraj disku přesahuje okraj kostí – eminentia retropubica – lze hmatat per vaginam;
- během těhotenství je tkáň disku vlivem hormonálních změn řídší a prosáklá.
Roviny pánevní[upravit | editovat zdroj]
Rovina vchodu pánevního (aditus pelvis) apertura pelvis superior[upravit | editovat zdroj]
- je ohraničena lineou terminalis;
- promontorium, linea arcuata, pecten ossis pubis, horní hrana symfýzy…;
- má tvar příčně orientovaného oválu (ledvinovitý tvar);
- přímé rozměry;
- diameter recta aditus pelvis (conjugata anatomica) – spojnice promontoria a horního okraje symfýzy;
- nemá klinický význam, dá se měřit pouze na kostech, měří 11 cm;
- diameter obstetrica (conjugata vera obstetrica) – nejdůležitější rozměr vchodu;
- nejkratší rozměr mezi eminentia retropubica symfýzy a předním okrajem promontoria;
- měří asi 10,5 cm;
- určuje se odhadem z conjugata diagonalis – odečteme od ní 2,5 cm;
- conjugata diagonalis;
- je to jediný rozměr vchodu, který jde měřit – per vaginam ukazovákem a třetím prstem;
- je to vzdálenost mezi dolním okrajem symfýzy a předním okrajem promontoria;
- měří 12,5–13 cm;
- diameter recta aditus pelvis (conjugata anatomica) – spojnice promontoria a horního okraje symfýzy;
- příčný průměr – diameter transversa – největší vzdálenost lineae terminales – měří 13 cm;
- šikmé průměry – diameter obliquae – spojnice SI kloubu a eminentia ileopubica, měří 12,5 cm.
Rovina šíře pánevní (amplitudo pelvis)[upravit | editovat zdroj]
- prochází rozhraním S2–S3, středem acetabula a středem symfýzy;
- diameter recta – asi 12 cm;
- diameter transversa – asi 12 cm.
- diameter obliqua – asi 13,5 cm
Rovina pánevní úžiny (angustia pelvis)[upravit | editovat zdroj]
- je proložena kaudálním koncem kosti křížové, okrajem spina ischiadica a dolním okrajem symfýzy;
- má oválný tvar, orientovaný sagitálně;
- diameter recta – spojení dolní symfýzy a sakrokokcigeálního spojení (asi 11,5 cm);
- diameter transversa – diameter interspinalis – asi 10 cm.
Rovina pánevního východu (exitus pelvis) apertura pelvis inferior[upravit | editovat zdroj]
- rozkládá se mezi koncem kostrče, tubera ischiadica a dolním krajem symfýzy.
- tvarově se jedná o kosočtverec tvořený dvěma trojúhelníky, které mají společnou základnu a navzájem svírají tupý úhel otevřený kraniálně (trigonum urogenitale et anale);
- diameter transversa – 11 cm (spojnice tubera ischiadica);
- diameter recta – asi 9 cm (při porodu hlavička odtlačuje kostrč, čímž se tento rozměr zvětšuje na 11–11,5 cm).
Pánevní sklon[upravit | editovat zdroj]
- při stoji svírá conjugata anatomica s horizontálou úhel 60° (inclinatio pelvis superior);
- hrot kostrče leží kraniálněji než dolní okraj symfýzy – jejich spojnice svírá s horizontálou 10° (inclinatio pelvis inf.);
- při pohledu na stojící ženu zezadu pozorujeme několik kožních vkleslin nad kostními prominencemi;
- nad spinae iliacae post. sup., nad trnem L5, nad kostrčí;
- dohromady to tvoří kosodelník, tzv. Michaelisovu routu;
- podélná osa měří 11 cm, příčná 10 cm;
- příčná protíná podélnou tak, že kraniálně jsou 4 cm, kaudálně 7 cm;
- vzdálenost L5 od spin má být na každou stranu 6,5 cm;
- pokud je routa symetrická, je správný tvar pánve;
- sklon pánve umožňuje, aby orgány břicha tlačily na přední část pánve (a ne přímo do malé pánve);
- v těhotenství se vyklenuje děloha dopředu a orgány se tlačí víc dozadu, což vede k větší zátěži L páteře a ke kompenzační hyperlordóze.
Zevní pánevní rozměry[upravit | editovat zdroj]
- V prenatální poradně měříme pánev zevně pelvimetrem dle Baudelocquea–Breiskyho.
- Žena leží při vyšetření na zádech:
- distantia bispinalis – vzdálenost spinae ilacae ant. sup. – průměrně 25–26 cm;
- distantia bicristalis – největší vzdálenost hřebenů kyčelních lopat – 28–29 cm;
- distantia bitrochanterica – vzdálenost obou trochanterů major – 31–32 cm;
- conjugata externa (diameter Baudelocquerův);
- vzdálenost trnu L5 (nebo středu L5/S1 kloubu) – vlastně vrchol Michaelisovy routy, a mezi horním okrajem symfýzy;
- poloha při měření – žena leží v poloze na levém boku, levou nohu má pokrčenou, pravá je natažená;
- měří 19–20 cm, pokud odečteme 9 cm, získáme přibližný rozměr conjugata vera.
- Měření diameter transversa exitus pelvis (vzdálenost tubera ischiadica):
- měří se na gynekologickém stole zkříženým pelvimetrem;
- od změřeného čísla odečteme 1,5 cm (podíl měkkých částí);
- Rubeškův hmat – pěst pravé ruky vtlačujeme mezi tubera, pokud se pěst nevejde, je pánev příčně zúžená (každý porodník má znát rozměry své ruky).
Vnitřní pánevní rozměry[upravit | editovat zdroj]
- měříme hlavně délku conjugata diagonalis;
- do pochvy zavedeme do špetky uspořádaný 2. a 3. prst, třetím prstem se snažíme dosáhnout promontoria, radiální hrana ruky je přitom opřená o symfýzu (toto místo vyznačujeme ukazovákem levé ruky – jako že si označníme na svém prstu místo, kdy jsme se dotkli promontoria, držíme si tam ten prst a pak to změříme);
- normální vzdálenost je 13 cm;
- hodnoty kolem 12 cm – pánev je hraničně zúžená (musíme dobře zvážit porod koncem pánevním);
- hodnoty kolem 11 cm – značné zúžení, řešíme prakticky vždy císařským řezem;
- podobně lze měřit přímý průměr pánevní úžiny a východu.
Pohlavní rozdíly na pánvi[upravit | editovat zdroj]
- promontorium vyčnívá u ženy méně, takže vchod do malé pánve je příčně oválný; u muže vzhledem k vyčnívajícímu promontoriu pak srdčitý
- symphysis pubica je na ženské pánvi nižší (4,5 cm) než na mužské pánvi (5 cm)
- dolní ramena stydkých kostí se u ženy sbíhají v tupém úhlu a vytváří tak arcus pubicus, u muže se sbíhají v úhlu ostřejším, čímž vzniká angulus pubicus
- dolní rameno stydké kosti je u ženy štíhlé a plynule zakřivené, na mužské pánvi pozorujeme náhlé zakřivení v místě crista phallica
- vzdálenost ze středu fossa acetabuli k hornímu okraji facies symphysialis a k dolnímu okraji tuber ischiadicum jsou u muže zhruba stejné, naproti tomu u ženy je vzdálenost k tuber ischiadicum podstatně menší než k facies symphysialis
- incisura ischiadica major je na ženské pánvi tvořena pravidelným obloukem, širším a mělce vykrojeným, na mužské pánvi je horní okraj zářezu zřetelně hlubší
- kostrč je u ženy kratší, pohyblivější a umožňuje tak při porodu odklonění dozadu
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2009. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-7169-970-5.