Pánev

From WikiSkripta

Kostěný podklad pánve[edit | edit source]

Kosti pánve: 1 – os sacrum, 2 – os ilium, 3 – os ischii, 4 – os pubis (4a – corpus, 4b – ramus superior, 4c – ramus inferior, 4d – tuberculum pubicum), 2–4 – os coxae, 5 – symphysis pubica, 6 – acetabulum, 7 – foramen obturatum, 8 – os coccygis, tečkovaně – linea terminalis.

Os sacrum:

  • anatomický popis kosti:
    • basis ossis sacri, apex, facies pelvina, facies dorsalis, boční facies auricularis;
    • na facies pelvina – lineae transversae a foramina sacralia ventralia;
  • sakrum se dopředu vyklenuje jako promontorium (doplněno ostatními kostmi ohraničuje kostěný vstup do malé pánve – linea terminalis).
Kosti pánve: 1 – os ilium dx., 2 – os sacrum, 3 – SI skloubení, 4 – os ilium sin., 5 – os coccygis, 6 – os pubis, 7 – os ischii, 8 – symphisis ossis pubis, 9 – caput ossis femoris

Os coxae:

  • Tvoří ji tři kosti:
    • os ilium;
    • os ischii;
    • os pubis.

Sakroiliakální kloub:

  • spojení je zajištěno silnými vazy;
  • koncem těhotenství jsou prosáklé a umožňují větší roztažitelnost pánve.

Symphysis pubica:

  • diskus tvoří vazivová chrupavka;
  • zadní okraj disku přesahuje okraj kostí – eminentia retropubica – lze hmatat per vaginam.

Roviny pánevní[edit | edit source]

Vnitřní pánevní rozměry
Gray239.png

Rovina vchodu pánevního (aditus pelvis) apertura pelvis superior[edit | edit source]

  • je ohraničena lineou terminalis;
    • promontorium, eminentia iliopubica, horní hrana symfýzy…;
  • má tvar příčně orientovaného oválu (ledvinovitý tvar);
  • přímé rozměry;
    • diameter recta aditus pelvis (conjugata anatomica) – spojnice promontoria a horního okraje symfýzy;
      • nemá klinický význam, dá se měřit pouze na kostech, měří 11 cm;
    • diameter obstetrica (conjugata vera obstetrica) – nejdůležitější rozměr vchodu;
      • nejkratší rozměr mezi eminentia retropubica symfýzy a předním okrajem promontoria;
      • měří asi 10,5 cm;
      • určuje se odhadem z conjugata diagonalis – odečteme od ní 2,5 cm;
    • conjugata diagonalis;
      • je to jediný rozměr vchodu, který jde měřit – per vaginam ukazovákem a třetím prstem;
      • je to vzdálenost mezi dolním okrajem symfýzy a předním okrajem promontoria;
      • měří 12,5–13 cm;
  • příčný průměr – diameter transversa – největší vzdálenost lineae terminales – měří 13 cm;
  • šikmé průměry – diameter obliquae – spojnice SI kloubu a eminentia ileopubica, měří 12,5 cm.

Rovina šíře pánevní (amplitudo pelvis)[edit | edit source]

  • prochází rozhraním S2–S3, středem acetabula a středem symfýzy;
  • diameter recta – asi 12 cm;
  • diameter transversa – asi 12 cm.
  • diameter obliqua – asi 13,5 cm

Rovina pánevní úžiny (angustia pelvis)[edit | edit source]

  • je proložena kaudálním koncem kosti křížové, okrajem spina ischiadica a dolním okrajem symfýzy;
  • má oválný tvar, orientovaný sagitálně;
  • diameter recta – spojení dolní symfýzy a sakrokokcigeálního spojení (asi 11,5 cm);
  • diameter transversa – diameter interspinalis – asi 10 cm.

Rovina pánevního východu (exitus pelvis) apertura pelvis inferior[edit | edit source]

  • rozkládá se mezi koncem kostrče, tubera ischiadica a dolním krajem symfýzy.
  • tvarově se jedná o kosočtverec tvořený dvěma trojúhelníky, které mají společnou základnu a navzájem svírají tupý úhel otevřený kraniálně (trigonum urogenitale et anale);
  • diameter transversa – 11 cm (spojnice tubera ischiadica);
  • diameter recta – asi 9 cm (při porodu hlavička odtlačuje kostrč, čímž se tento rozměr zvětšuje na 11–11,5 cm).
Vnitřní pánevní rozměry

Pánevní sklon[edit | edit source]

  • při stoji svírá conjugata anatomica s horizontálou úhel 60° (inclinatio pelvis superior);
  • hrot kostrče leží kraniálněji než dolní okraj symfýzy – jejich spojnice svírá s horizontálou 10° (inclinatio pelvis inf.);
  • při pohledu na stojící ženu zezadu pozorujeme několik kožních vkleslin nad kostními prominencemi;
    • nad spinae iliacae post. sup., nad trnem L5, nad kostrčí;
    • dohromady to tvoří kosodelník, tzv. Michaelisovu routu;
      • podélná osa měří 11 cm, příčná 10 cm;
      • příčná protíná podélnou tak, že kraniálně jsou 4 cm, kaudálně 7 cm;
      • vzdálenost L5 od spin má být na každou stranu 6,5 cm;
      • pokud je routa symetrická, je správný tvar pánve;
  • sklon pánve umožňuje, aby orgány břicha tlačily na přední část pánve (a ne přímo do malé pánve);
  • v těhotenství se vyklenuje děloha dopředu a orgány se tlačí víc dozadu, což vede k větší zátěži L páteře a ke kompenzační hyperlordóze.

Zevní pánevní rozměry[edit | edit source]

  • V prenatální poradně měříme pánev zevně pelvimetrem dle Baudelocquea–Breiskyho.
  • Žena leží při vyšetření na zádech:
  • distantia bispinalis – vzdálenost spinae ilacae ant. sup. – průměrně 25–26 cm;
  • distantia bicristalis – největší vzdálenost hřebenů kyčelních lopat – 28–29 cm;
  • distantia bitrochanterica – vzdálenost obou trochanterů major – 31–32 cm;
  • conjugata externa (diameter Baudelocquerův);
    • vzdálenost trnu L5 (nebo středu L5/S1 kloubu) – vlastně vrchol Michaelisovy routy, a mezi horním okrajem symfýzy;
    • poloha při měření – žena leží v poloze na levém boku, levou nohu má pokrčenou, pravá je natažená;
    • měří 19–20 cm, pokud odečteme 9 cm, získáme přibližný rozměr conjugata vera.
  • Měření diameter transversa exitus pelvis (vzdálenost tubera ischiadica):
    • měří se na gynekologickém stole zkříženým pelvimetrem;
    • od změřeného čísla odečteme 1,5 cm (podíl měkkých částí);
    • Rubeškův hmat – pěst pravé ruky vtlačujeme mezi tubera, pokud se pěst nevejde, je pánev příčně zúžená (každý porodník má znát rozměry své ruky).

Vnitřní pánevní rozměry[edit | edit source]

  • měříme hlavně délku conjugata diagonalis;
  • do pochvy zavedeme do špetky uspořádaný 2. a 3. prst, třetím prstem se snažíme dosáhnout promontoria, radiální hrana ruky je přitom opřená o symfýzu (toto místo vyznačujeme ukazovákem levé ruky – jako že si označníme na svém prstu místo, kdy jsme se dotkli promontoria, držíme si tam ten prst a pak to změříme);
  • normální vzdálenost je 13 cm;
    • hodnoty kolem 12 cm – pánev je hraničně zúžená (musíme dobře zvážit porod koncem pánevním);
    • hodnoty kolem 11 cm – značné zúžení, řešíme prakticky vždy císařským řezem;
  • podobně lze měřit přímý průměr pánevní úžiny a východu.

Pohlavní rozdíly na pánvi[edit | edit source]

  • promontorium vyčnívá u ženy méně, takže vchod do malé pánve je příčně oválný; u muže vzhledem k vyčnívajícímu promontoriu pak srdčitý
  • symphysis pubica je na ženské pánvi nižší (4,5 cm) než na mužské pánvi (5 cm)
  • dolní ramena stydkých kostí se u ženy sbíhají v tupém úhlu a vytváří tak arcus pubicus, u muže se sbíhají v úhlu ostřejším, čímž vzniká angulus pubicus
  • vzdálenost ze středu fossa acetabuli k hornímu okraji facies symphysialis a k dolnímu okraji tuber ischiadicum jsou u muže zhruba stejné, naproti tomu u ženy je vzdálenost k tuber ischiadicum podstatně menší než k facies symphysialis
  • incisura ischiadica major je na ženské pánvi tvořena pravidelným obloukem, širším a mělce vykrojeným, na mužské pánvi je horní okraj zářezu zřetelně hlubší
  • kostrč je u ženy kratší, pohyblivější a umožňuje tak při porodu odklonění dozadu


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2009. [cit. 2010]. <http://jirben.wz.cz>.
  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-7169-970-5.