Os ethmoidale

From WikiSkripta
Kost čichová zeshora
Kost čichová zezadu

Kost čichová je menší kost v přední jámě lebeční. Je rozčleněná na tři hlavní oddíly.

Anatomické struktury

Lamina cribrosa

Horizontálně uložená dírkovaná ploténka, připomínající síto (lat. cribrum – síto). Její poloha je mezi očnicovými částmi čelní kosti před alae minores kosti klínové. Přitom svou horní plochou komunikuje s dutinou lebeční a spodní plochou s nosní dutinou. Drobné otvůrky se nazývají foramina cribrosa, kudy prostupuje čichový n. olfactorius. Uprostřed ploténky ční do lebeční dutiny crista galli – nápadný sagitální výčnělek.

Lamina perpendicularis

Tvoří svislou ploténku čichové kosti, přičemž sestupuje kaudálně od lamina cribrosa až k horní přední části nosní přepážky, kterou zčásti vytváří.

Čichová kost v rámci lebky

Labyrinthi ethmoidales

Čichové labyrinty jsou párové útvary kostěných dutinek, jimiž se říká cellulae ethmoidales. Dutinky sestupují od okrajů lamina cribrosa, kdy vnější plochou tvoří součást vnitřní stěny očnice (lamina orbitalis, nebo také lamina papyracea) a bočních stěn nosní dutiny. Dělí se na:

  • cellulae anteriores – ústí do prostoru meatus nasi medius (střední nosní průchod);
  • celullae mediae – ústí spolu s cellulae anteriores do meatus nasi medius;
  • cellulae posteriores – ústí do meatus nasi superior (horní nosní průchod) společně se sinus sphenoidalis.

Jsou vystlány sliznicí z dutiny nosní a považují se za součást vedlejších nosních dutin.

Foramen ethmoidale anterius et posterius jsou dvěma otvory při okraji lamina orbitalis ve spojení s os frontale. Obsahují cévy a nervy.

Labyrinty jsou celkově ve styku:

Nejčastější variace čichové kosti

Processus alares (Hyrtl), které odstupují z předního okraje crista galli a obemykají foramen caecum, nebo ossa internasalia – drobné, ploché kůstky spojující lamina perpendicularis s ossa nasalia.

Nosní skořepy

Nosní skořepy

Pod labyrintem jsou troje nosní skořepy:

  • concha nasalis superior – horní nosní skořepa;
  • concha nasalis media – střední nosní skořepa;
  • obě jsou součástmi čichového labyrintu, horní částí jsou v něm ukotveny, dolní je volná;
  • concha nasalis inferior – dolní nosní skořepa je samostatnou tenkou, plochou kostí, větší a horním okrajem fixovaná ke stěně dutiny nosní.

Nejčastější variace dolní skořepy

Kost může být zavzata do maxilly a splývat s ní nebo s čichovou kostí.

Odkazy

Související články

Použitá literatura

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie I. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 516 s. s. 144-147. ISBN 978-80-7169-970-5.