Os temporale

From WikiSkripta
Os temporale
Spánková kost
Levá spánková kost zvnějšku
Levá spánková kost zvnějšku
TA A02.1.06.001
Funkce spolu s os zygomaticum tvoří arcus zygomaticus
Osifikace chondrogenní


Spánková kost je párová, stavebně složitá kost na boku lebky, obsahující četná smyslová ústrojí a důležité struktury. Vznikla spojením několika částí různého původu.

Levá spánková kost zevnitř

Anatomické struktury[edit | edit source]

Levá spánková kost zdola

Pars petrosa[edit | edit source]

Kost skalní (pyramida) se někdy uvádí samostatně jako kost os petrosum. Jedná se o útvar podobný čtyřboké pyramidě, která vystupuje laterálně zezadu směrem ventromediálním. Obsahuje komplikovaný prostor dutin, tzv. labyrinthus osseus (kostěný labyrint), ve kterém jsou uložena smyslová ústrojí sluchu a rovnováhy. S pyramidou souvisí také nápadný processus mastoideus – bradavkovitý výběžek vyčnívající kaudálně spolu s processus styloideus – výběžkem bodcovitým. Oba osifikují chondrogenně a jsou důležitými úpony některých svalů.

Os petrosum se svým hrotem, apex pyramidis, vnořuje mezi kost týlní a ala major kosti klínové. Kosti jsou zde spojeny chrupavčitým synchondrosis sphenopetrosa a petrooccipitalis. Při maceraci lebky se místo chrupavčitých spojení označuje jako foramen lacerum.

Jednotlivé plochy pyramidy se označují:

  • facies anterior – plocha kolmá na šupinu spánkové kosti, orientovaná šikmo vpřed a vzhůru;
  • facies posterior – vertikálně postavená, téměř rovnoběžná s postavením šupiny (tím pádem kolmá na anteriorní plochu), hledí k mozečku;
    • hranici mezi nimi tvoří ostrá margo superior;
  • facies inferior (basalis) – spodní plocha;
  • facies ventrobasalis – součást středoušní dutiny, běžně krytá os tympanicum.

Na jednotlivých plochách nalezneme mnoho útvarů. Zde je uveden výčet nejdůležitějších z nich:

Facies anterior[edit | edit source]

  • impressio trigemini – jamka pro ganglion semilunare trojklaného nervu je patrná u apexu pyramidy;
  • sulcus nervi petrosi majoris et minoris – dvě drobné rýhy pro dané nervy, laterálně od impressia;
  • eminentia arcuata – dorsálnější vyvýšenina způsobená průběhem předního polokruhovitého kanálku vnitřního ucha;

Facies posterior[edit | edit source]

  • porus acusticus internus – nápadná jamka pro vstup do vnitřního zvukovodu;
  • fossa subarcuata – vkleslina pozicí analogická k eminentia arcuata;
  • margo posterior partis petrosae – rozhraní facies posterior a inferior;
    • zde je přítomná incisura jugularis – doplňuje s týlní kostí foramen jugulare;

Facies inferior[edit | edit source]

  • vstup canalis caroticus – pro a. carotis interna, která prochází kostí a vystupuje na otvoru v apex partis petrosae;
  • fossa jugularis – jamka za karotickým kanálem navazující na incisura jugularis, má zde začátek v. jugularis interna;
  • proc. styloideus;
  • foramen stylomastoideum – výstup pro n. facialis z canalis facialis, výstup je uložen mezi proc. mastoideus a styloideus;
  • incisura mastoidea – rýha pro začátek zadního bříška m. digastricus;
  • foramen mastoideum – otvor za proc. mastoideus pro žilní spojku do sinus sigmoideus.

Facies ventrobasalis[edit | edit source]

Koronální (frontální) řez

Tato část kosti je vidět až po odstranění os tympanicum, která ji kryje. Obsahuje zejména cavitas tympanica, čili středoušní dutinu;

  • promontorium je oblé vyklenutí uprostřed plochy prominující do středoušní dutiny, je zdviženo prvním závitem hlemýždě. Obsahuje dva otvory:
    • fenestra vestibuli (ovalis) – horní otvor při začátku hlemýždě, opírá se zde třmínek;
    • fenestra cochleae (rotunda) – dolní otvor in vivo uzavřen blankou.

Ventromediálním směrem (čili k apexu) vybíhá cavitas tympanica v canalis musculotubarius – kanál obsahující svalový napínač bubínku a komunikaci s Eustachovou trubicí. Je rozdělen kostní přepážkou.

Opačným směrem končí cavitas tympanica v dutinu antrum mastoideum, která pokračuje do proc. mastoideus drobnými cellulae mastoidae.

Pars squamosa[edit | edit source]

Šupina spánkové kosti, na kterou je připojena pyramida. Je zasazena kraniálně do lebeční klenby a spojena s dalšími kostmi v sutura squamosa (šupinovém švu). Ze spánkové kosti odsud vybíhá:

  • výrazný processus zygomaticus tvořící s lícní kostí arcus zygomaticus – jařmový oblouk;
  • na spodní straně se nachází fossa mandibularis pro spojení dolní čelisti se zbytkem lebky.

Pars tympanica[edit | edit source]

Bubínková kost je kornoutovitého tvaru a tvoří stěnu vnějšího zvukovodu. Pokračuje svým průběhem k pyramidě, kde uzavírá středoušní dutinu.

Uložení spánkové kosti v lebce

Nejčastější variace[edit | edit source]

Variacemi bývá často postižená pars squamosa a útvary s ní sousedící. Jedná se zejména o defekty šupiny a absence kostěného materiálu, který bývá nahrazen vazivem, dále rozdělení šupiny švem, proc. frontalis vsunutý mezi ala major klínové kosti a os frontale (zde se nemůže realizovat spojení ala major s čelní kostí) a různé otvory pro tepenné nebo žilní spojky.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2001. 497 s. sv. 1. ISBN 80-7169-970-5.