Humerus

Z WikiSkript
humerus
kost pažní
Humerus z ventrální strany
Humerus z ventrální strany
TA A02.4.04.001
Artikulující kosti scapula, ulna, radius
Typ artikulace scapula – kulovitý kloub, ulna – kladkový kloub, radius – kulovitý kloub
Osifikace chondrogenní


Kost pažní (humerus) měří asi 30 cm, je to typická dlouhá kost. Lze ji rozdělit na:

  • caput − hlavice,
  • corpus − tělo kosti,
  • condylus − distální část.

Hlavice[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Caput humeri je na mediální části kryta chrupavkou a tvoří hlavici ramenního kloubu. Těsně pod okraji chrupavky se nachází collum anatomicum (anatomický krček). Na laterální části jsou dva hrbolky:

  • tuberculum majus − ventrálně,
  • tuberculum minus − dorzálně.

Mezi hrbolky je sulcus intertubercularis a v něm prochází šlacha dlouhé hlavy bicepsu. Pod úrovní obou hrbolků se nachází místo nejčastějších zlomenin kosti pažní, collum chirurgicum. Hlavice humeru je vůči ose kondylů, která je ve frontální rovině, pootočená o 30° dorzálně (retroverze).

Tělo[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Trojhranné tělo humeru navazuje na hlavici. V místě připojení musculus deltoideus je patrná drsnatina tuberositas deltoidea. V místě průběhu nervus radialis je patrný sulcus nervi radialis (v tomto místě může být nerv v případě zlomeniny humeru poraněn). V polovině délky těla se nachází foramen nutricium, kterým do kosti přichází vyživující cévy.

Kondyly[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Tvoří nejdistálnější část humeru. Kloubní plochy na něm umístněné se účastní loketního skloubení. Vejčité kondyly vybíhají v:

  • epicondylus lateralis,
  • epicondylus medialis − za ním se nachází sulcus nervi ulnaris (pro nervus ulnaris, lidově „brňavka“; při frakturách kondylů může proto dojít k poranění tohoto nervu).

Těsně nad kloubními plochami se nachází tři prohlubně:

  • fossa radialis − ventrálně, laterálně;
  • fossa coronoidea − ventrálně, mediálně, zapadá do ní při ohybu processus coronoideus loketní kosti;
  • fossa olecrani − na dorsální straně, zapadá do ní olecranon.

Na nejdistálnější části se nachází dvě kloubní plochy:

  • capitulum humeri − hlavička, laterálně, skloubena s radiem;
  • trochlea humeri − kladka, mediálně, skloubena s ulnou.

Osifikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Od 3. týdne těhotenství začíná osifikace v diafýze a obou epifýzách humeru. Proximální růstová chrupavka je aktivnější než distální. Vytváří se i drobnější osifikační jádra (například v hrbolcích). Okolo 20. roku mizí poslední růstové štěrbiny.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 516 s. sv. 1. ISBN 80-7169-970-5.