Vagina

From WikiSkripta

(Redirected from Pochva)

Ženský reprodukční systém

Vagina (řecky kolpos) je trubicovitý svalový orgán patřící do vnitřních pohlavních orgánů ženy. Kraniálním koncem obemyká krček dělohy (cervix uteri) a tvoří tak přední, zadní a boční poševní klenby (fornices vaginae). Kaudální konec přechází do poševní předsíně (vestibulum vaginae), která ústí na povrch těla mezi malé stydké pysky (labia minora pudendi) jako poševní vchod (ostium vaginae).

Anatomie pochvy[edit | edit source]

Pochva dospělé ženy je 8–10 cm dlouhá a zadní stěna je přibližně o 3 cm delší. Její šířka je 2,5–3 cm. Pochva je předozadně oploštělá, což tvoří slizniční řasy na přední a zadní stěně (columnae rugarum anteriores et posteriores). Přechod mezi pochvou a poševní předsíní tvoří panenská blana (hymen). Hymen je slizniční řasa tvořená převážně řídkým kolagenním vazivem. Může mít různý tvar: semilunaris (nejčastější), anularis, fimbriatus, cribriformis a jiné. Ventrální pochva sousedí s močovým měchýřem a močovou trubicí, od kterých ji odděluje vazivová přepážka – septum urethrovaginale. Dorzálně leží rectum. To je kraniálně od pochvy oddělené výchlipkou peritonea (excavatio rectouterina, tzv. Douglasův prostor), kaudálně je oddělené vazivovou přepážkou – septum rectovaginale. Ve vazivu po stranách pochvy se nachází žilní a nervový plexus uterovaginalis.

Stavba poševní stěny[edit | edit source]

Stěna pochvy je tlustá 3–4 mm. Je velmi elastická a dají se přes ni vyhmatat okolní orgány malé pánve.

Skládá se ze tří částí:

  •  sliznice – je tvořená vícevrstevnatým dlaždicovým epitelem nerohovějícím. Tvoří ji tři typy buněk – parabazální, intermediární a superficiální. Slizniční epitel se mění v závislosti na ovariálních hormonech – během proliferační fáze je epitel vyšší a v povrchových buňkách se hromadí glykogen. S odlučujícími se buňkami se glykogen dostává do lumen, kde se za pomoci Lactobacillus acidophilus podílí na udržování kyselého prostředí (pH cca 4). Řídké kolagenní podslizniční vazivo obsahuje četné žilní pleteně, které mají na svědomí transsudaci tekutiny, která pomáhá udržovat sliznici pochvy vlhkou;
  •  svalovina – je tvořená hladkým svalstvem, které je spirálovitě uspořádané. Vnitřní vrstva probíhá cirkulárně, zatímco vnější vrstva probíhá longitudinálně. Kaudální část pochvy obepínají snopce příčně pruhované svaloviny m. bulbospongiosus;
  •  adventicie – je vnější vazivová vrstva tvořená hustším kolagenním vazivem, která přechází do okolního vaziva zvaného parakolpium.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2002. 488 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.


  • KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače lékařské fakulty. 2. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 9788024419756.