Lactobacillus

Lactobacillus spp.
Lactobacillaceae
Lactobacillus
Laktobacily v okolí vaginální epiteliální buňky
Morfologie	G+ tyčky
Vztah ke kyslíku	anaerobní
Výskyt	součást slizniční flóry vagíny žen ve fertilním věku
Onemocnění	potenciálně patogenní, mohou být součástí smíšených anaerobních infekcí
Terapie	penicilin, gentamycin
MeSH ID	D007778

Lactobacillus spp. je skupina grampozitivních, nesporulujících, anaerobních tyčinek.

Význam a využití

Laktobacily se vyskytují v mikroflóře člověka, zejména tvoří slizniční flóru vagíny žen ve fertilním věku. Jde o směs laktobacilů, která bývá často nazývaná Döderleinův laktobacil. Tyto bakterie vytváří kyselé prostředí vagíny fermentací glykogenu z rozpadajících se epitelií na kyselinu mléčnou. Toto nízké pH chrání sliznici před osídlením jinými mikroorganismy. Kromě toho můžou produkovat H₂O₂, kterým také inhibují jiné bakterie. Množství laktobacilů závisí na dostatečné sekreci glykogenu. Ta je zase závislá na sekreci estrogenu, hormonální poruchy tedy mohou způsobit vznik kolpitidy.

Laktobacily (např. Lactobacillus helveticus) se využívají ke konzervaci potravin, a to ke kvašení zelí a okurek nebo v mléčném průmyslu na výrobu jogurtů, sýrů a acidofilního mléka.

Biochemické vlastnosti

Většina laktobacilů fermentuje glukózu a laktózu na laktát a odtud pochází i jejich název.

Patogenita

Laktobacily jsou považovány za nepatogenní. Některé druhy však byly izolované z krve pacientů s endokarditidou či sepsí a ze smíšených anaerobních infekcí. Je tedy možné, že jde o potenciální patogeny.

Terapie

Jsou rezistentní na vankomycin.

Při terapii se užívá velkých dávek penicilinu a gentamycinu.

Odkazy

Související články

• Bakterie
• Vagina

Použitá literatura

• BEDNÁŘ, M, V FRAŇKOVÁ a J SCHINDLER, et al. Lékařská mikrobiologie – bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 80-238-0297-6.