Salmonella
Salmonella spp. | |
Enterobacteriaceae | |
Salmonella | |
Morfologie | G− tyčinka |
---|---|
Vztah ke kyslíku | fakultativně anaerobní |
Kultivace | krevní agar, laktózové agary |
Zdroj | člověk, zvíře |
Přenos | alimentární cestou, feko-orálně |
Onemocnění | břišní tyfus, salmonelózy |
MeSH ID | D012475 |
Salmonella je rod gramnegativních bakterií z čeledě Enterobacteriaceae. Jedná se o fakultativně anaerobní tyčinky. Donedávna byly sérotypy salmonel považovány za různé samostatné druhy. Genetickou analýzou bylo zjištěno, že se jedná o jeden druh označený jako Salmonella enterica rozdělený na sedm poddruhů. Pro člověka jsou patogenní druhy zařazené do subspecies „enterica“. Salmonella enterica subsp. enterica zahrnuje několik sérotypů s několika významnými lidskými patogeny – Salmonella Typhi, Salmonella Paratyphi, Salmonella Typhimurium, Salmonella Enteritidis, Salmonella Infantis.
Salmonella Typhi[edit | edit source]
- Výhradně antropopatogenní;
- poměrně odolná vůči vyschnutí, snáší teploty pod bodem mrazu a přežívá v pitné vodě a mléku;
- ničí ji běžné dezinfekční prostředky a teplota nad 60 °C;
- fermentuje glukózu, manitol a sorbitol;
- laktóza a sacharóza negativní;
- tvoří H2S.
Kultivace[edit | edit source]
- Roste na běžných kultivačních půdách, pro identifikaci se používají selektivní a selektivně diagnostické půdy (Endova půda, DC agar, SS agar aj.).
- Na laktózových agarech roste ve formě bezbarvých kolonií.
- Na selektivním Wilsonově-Blairově bismut-sulfitovém agaru vyrůstají černé kolonie s bismutovým zrcátkem.
Antigenní struktura[edit | edit source]
- O-antigen typu 9 a 12;
- bičíkový H-antigen d typu;
- povrchové antigeny Vi.
- Ag zápis Salmonella typhi 9,12,Vi:d
Břišní tyfus[edit | edit source]
- Inkubační doba břišního tyfu je asi 7–14 dní;
- septické onemocnění;
- vstupní brána: sliznice GITu;
- nosičství: dlouhodobé (i celoživotní) – žlučník a žlučové cesty.
Inkubační doba trvá zhruba 14 dní, dochází k pomnožení v makrofázích Peyerových plaků, poté se bakterie dostávají do lymfatické uzliny, kde se dále množí. Odsud se dostávají do oběhu, nastává septický stav charakteristický hyperpyrexií, bolestmi hlavy, poruchami vědomí a červenými skvrnami na kůži. Akutní fáze trvá několik týdnů.
Bezpříznakové nosičství[edit | edit source]
Onemocnění se nemusí projevit, bakterie se usídlí ve žlučníku, odkud se dostávají do stolice a může dojít k infikování dalších osob.
Klinické příznaky[edit | edit source]
- Septické teploty, bolesti hlavy, nechutenství, růžové skvrny na kůži, průjmy, perforace střev.
Epidemiologie[edit | edit source]
- Zdrojem je výhradně člověk, symptomatický nebo bacilonosič;
- kontaminovaná voda, půda, odpad, potraviny;
- země s nízkým hygienickým standardem.
Nákaza je možná přenosem z infikovaného člověka (nemocný vylučuje bakterie močí, popřípadě i stolicí), alimentární cestou (kontaminovaná voda).
Imunita[edit | edit source]
- Imunita buněčného typu je po překonaní choroby solidní a dlouhodobá.
Laboratorní diagnostika[edit | edit source]
- Izolace bakterií z krve, moči, výjimečně ze stolice;
- Widalova reakce – stanovení protilátek proti O, H a Vi antigenům z krve.
Terapie[edit | edit source]
- ATB – používají se fluorochinolony, ampicilin, chloramfenikol (v komplikovaných případech) .
- U bacilonosičství je ATB terapie často neúčinná, přistupuje se k cholecystektomii.
Prevence je možná aplikací vakcíny s deficientními mutanty salmonel. Doporučuje se při návštěvě zemí s nízkým hygienickým standardem. Vakcína začíná působit až po 2 týdnech, účinná je asi 3 roky.
- Salmonella enteritidis-DC.JPG
Kultivace Salmonella Enteritidis na DC - Salmonella enteritidis-Endo.JPG
Kultivace Salmonella Enteritidis na Endově půdě - Salmonella enteritidis-krevni agar.JPG
Kultivace Salmonella Enteritidis na krevním agaru
Salmonella Paratyphi B[edit | edit source]
- Jako jediná z paratyfových salmonel se vyskytuje na našem území.
Klinický obraz[edit | edit source]
- Dá se říct, že je to mírnější forma břišního tyfu.
Laboratorní diagnostika a léčba[edit | edit source]
- Stejná jako u břišního tyfu.
Ostatní salmonelly[edit | edit source]
- Většinu salmonelóz způsobují zooantropopatogenní sérotypy salmonel, které se primárně vyskytují u zvířat.
- Alimentární nákaza lidí se děje prostřednictvím nedostatečně tepelně upravených potravin nebo vaječných výrobků − majonézy, krémy, pomazánky, zmrzlina.
Salmonella Typhimurium a Salmonella Enteritidis[edit | edit source]
- Nejčastější původce explozivních infekcí epidemicky napadajících lidi, které spojuje společné stravování.
Patogenita[edit | edit source]
- Určité složky O-antigenu blokují fagocytózu nebo brání aktivaci komplementu alternativní cestou.
- Některé kmeny produkují cytotoxiny poškozující buňky epitelu nebo někdy i enterotoxin.
Klinický obraz[edit | edit source]
- Nejznámější forma je gastroenteritida – "salmonelóza" – nevolnosti, zvracení, bolesti břicha, horečka.
- Onemocnění ustupuje za 1−3 dny, ale vylučování salmonel přetrvává i týdny.
- Metastatické hnisavé formy – v kostech, na meningách v kloubech −vyvolávají určité sérotypy: S. Cholereasuis, S. Dublin, S. Panama.
Laboratorní diagnostika[edit | edit source]
- Ke kultivaci se odesílá stolice, příp. podezřelá potravina;
- při metastatické formě: krev, hnis, likvor...
Léčba[edit | edit source]
- Nutné zjištění citlivosti na ATB při léčení extraintestinální formy;
- při gastroenteritidě podáváme antiseptika a hydratujeme.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4.
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. ISBN 8023802976.
- JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1270-4.