Stenotrophomonas

Z WikiSkript

(přesměrováno z Stenotrophomonas maltophilia)

Stenotrophomonas spp.
Xanthomonadaceae
Stenotrophomonas
Stenotrophomonas v Gramově barvení
Stenotrophomonas v Gramově barvení
Morfologie G- tyčky
Vztah ke kyslíku aerobní
Kultivace MacConkey agar
Výskyt půda, voda, rostliny [1]
Onemocnění respirační infekce, pneumonie u ventilovaných osob a pacientů s cystickou fibrózou, ranné infekce, infekce močových cest [1]
Terapie co-trimoxazol, rifampicin, doxycyklin [1]
MeSH ID D020588

Rod Stenotrophomonas patří mezi tzv. gramnegativní nefermentující bakterie, do této skupiny patří rody vykazující podobné vlastnosti jako tento rod, jsou to rod Pseudomonas a rod Burkholderia. Díky společným vlastnostem a znakům mohou být tyto rody dávány do vzájemné souvislosti, v medicínském významu jsou tyto rody důležité hlavně z hlediska nozokomiálních nákaz.

Taxonomie[upravit | editovat zdroj]

Taxonomie rodu Stenotrophomonas se neustále obnovuje, stávající zařazení je následovné:

  • třída Gammaproteobacteria
  • řád Xanthomonadales
  • čeleď Xanthomonadaceae
  • rod Stenotrophomonas
  • druh – existuje několik druhů, za nejrizikovější zástupce je považována bakterie – Stenotrophomonas maltophilia

Charakteristika[upravit | editovat zdroj]

Pro tento rod je charakteristická zpomalená biochemická aktivita. Dále se nebarví v testu na oxidázu, jsou tedy oxidáza negativní. Stejně jako předešlý rod Pseudomonas je rod Stenotrophomonas původcem nozokomiálních infekcí.

Významní zástupci[upravit | editovat zdroj]

Jako nejrizikovější zástupce rodu Stenotrophomonas je považována bakterie Stenotrophomonas maltophilia. Je vysoce rezistentní k většině protipseudomonádových léků, jako jsou aminoglykosidy, ceftazidim či piperacilin. Naopak proti ní jsou účinné fluorochinolony a kotrimoxazol.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související člány[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b c BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. s. 252. ISBN 978-80-7262-644-1.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. Kapitola 13 : Obecná onkologie. s. 133-190. ISBN 978-80-7262-773-8.
  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. Kapitola 1.1: Gramnegativní nefermentující bakterie. s. 29-37. ISBN 80-902896-6-5.
  • KAYSER, Fritz H. a Kurt A. BIENZ. Medical Microbiology. 1. vydání. Německo : Thieme, 2005. 268 s. s. 308-311. ISBN 9781588902450.
  • SEDLÁK, Kamil a Markéta TOMŠÍČKOVÁ. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. 1. vydání. Praha : Scientia, 2006. 167 s. s. 147-148. ISBN 80-86960-07-2.