Burkholderia cepacia

Z WikiSkript

Burkholderia cepacia
Burkholderiaceae
Burkholderia
Burkholderia cepacia
Burkholderia cepacia
Morfologie G-
Kultivace selektivní půdy, které vyloučí růst kolonie Pseudomonas aeruginosa, Burkholderia cepacia agar
Onemocnění nozokomiální nákazy (především dýchacích cest, u pacientů s cystickou fibrózou)
Diagnostika kultivace vhodného biologického materiálu
Terapie piperacilin, tazobaktam, ceftazidim, karbapenemy, fluorochinolony
MeSH ID D016956

Burkholderia cepacia je bakterie původně parazitující na česnekovitých rostlinách. V současné době získala na významu jako původce nozokomiálních nákaz. Vysoká odolnost vůči nemocničním dezinfekčním prostředkům, jako je Ajatin, Septonex či chlorhexidin, ji činí výjimečnou. Bakterie dovede vázat vzdušný oxid uhličitý a díky této vlastnosti se může množit i v destilované vodě. B. cepacia vytváří exolátky, které poškozují makroorganismy.

Je nebezpečná zvláště pro pacienty s umělými srdečními chlopněmi či cévními implantáty a pro pacienty s cystickou fibrózou plic. Mimo jiné přispívá k infekcím urogenitálního traktu žen způsobených právě nozokomiálním přenosem prostřednictvím gelu užívanému ke gynekologickému vyšetření. Účinná léčba se prokázala při použití piperacilinu a jeho chráněné varianty s tazobaktamem, dále při použití ceftazidimu, karbapenemů nebo fluorochinolonů. Kultivace Burkholderia cepacia není náročná, užívají se ovšem selektivní půdy, které vyloučí růst kolonie Pseudomonas aeruginosa.

Taxonomie[upravit | editovat zdroj]

Taxonomie rodu Burkholderia se neustále obnovuje, stávající zařazení je následovné:

  • třída Betaproteobacteria
  • řád Burkholderiales
  • čeleď Burkholderiaceae
  • rod Burkholderia


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související člány[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Obecná patologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2011. 290 s. Kapitola 13 : Obecná onkologie. s. 133-190. ISBN 978-80-7262-773-8.
  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. Kapitola 1.1: Gramnegativní nefermentující bakterie. s. 29-37. ISBN 80-902896-6-5.
  • KAYSER, Fritz H. a Kurt A. BIENZ. Medical Microbiology. 1. vydání. Německo : Thieme, 2005. 268 s. s. 308-311. ISBN 9781588902450.
  • SEDLÁK, Kamil a Markéta TOMŠÍČKOVÁ. Nebezpečné infekce zvířat a člověka. 1. vydání. Praha : Scientia, 2006. 167 s. s. 147-148. ISBN 80-86960-07-2.

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]