Shigella

From WikiSkripta

(Redirected from Shigella dysenteriae)

Shigella
Enterobacteriacae
Shigella
Shigella – Gramovo barvení.
Shigella – Gramovo barvení.
Morfologie G− tyčinka
Vztah ke kyslíku fakultativně anaerobní
Kultivace krevní agar, laktózové agary
Antigeny 38 antigenních struktur
Faktory virulence Shiga toxin
Zdroj člověk – výlučně lidský patogen
Přenos alimentární cestou, fekálně-orální
Inkubační doba 1–4 dny
Onemocnění bakteriální dysenterie, shigellosis
Diagnostika kultivace stolice
Terapie dieta, antiseptika, atb (kotrimoxazol, azitromycin, ciprofloxacin)
MeSH ID D012760

Shigely se dělí do 4 podskupin:

  • A s poddruhem S. dysenteriae,
  • BS. flexneri,
  • CS. boydii,
  • DS. sonnei.

Jsou ze všech enterobakterií nejméně chemicky aktivní.

Antigenní struktura[edit | edit source]

Výše uvedené 4 druhy možno diferencovat na 38 různých antigenních struktur (kromě S. sonnei, která se vyskytuje pouze v jednom sérotypu).

Patogenita[edit | edit source]

  • Brána vstupu: dutina ústní.
  • Pomnožení v tenkém střevu.
  • Přechod do tlustého střeva a epitelií, které destruují. Průnik Shigel do buněk epitelu je kódovaný velkým plazmidem, který byl nalezený i u enteroinvazivních E. coli. Plazmid kóduje strukturu vnějších membránových proteinů, které mikroorganismu umožní vázat se na mikroklky a zahájit mikrobem indukovanou fagocytózu.
  • Virulentní typ S. dysenteriae tvoří Shiga toxin, který způsobuje paralýzu malých zvířat. Zasahuje do proteosyntézy citlivých buněk a usmrcuje je.

Epidemiologie[edit | edit source]

  • Nejčastěji postižené jsou děti od 6 měsíců do 10 let.[1]
  • Dospělí onemocní nejčastěji v důsledku kontaktu s nemocnými dětmi.
  • Epidemie postihují zařízení, kde se těžko udržují hygienické standardy.
  • Rychlé šíření způsobuje vysoká infekčnost zárodků a fakt, že chorobu může vyvolat méně než 200 bakterií.[2]
  • Současný pandemický kmen – rezistentní vůči sulfonamidům, tetracyklinům, chloramfenikolu, ampicilinu a trimetoprimu – velmi málo možností léčby.

Klinický obraz[edit | edit source]

  • Inkubační doba je 1–4 dny.[2]
Shigella dysenteriae v stolici pacienta s onemocněním shigelióza
  • Klinické příznaky bacilární dyzentérie: teplota, bolestivé nutkání na stolici, vysoká frekvence stolic s hlenem a krví. Infekce trvá 2–3 dny.[2]
Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Shigelóza.

Laboratorní diagnostika[edit | edit source]

  • Kultivace vzorků stolice na Endově agaru nebo DC agaru. Dále je možné použít chromogenní agary nebo XLD (xylose-lysine-deoxycholát) agar, na kterých zjišťujeme kvašení laktózy a tvorbu H2S.
  • Sérotypizace podezřelých kmenů.

Léčba[edit | edit source]

  • U nekomplikovaného průběhu léčba symptomatická (dodržování diety a střevní antiseptika).
  • Použití ATB je nevyhnutelné jen u malých dětí a starších lidí. ATB zabrání šíření do hlubších vrstev sliznice.

Prevence[edit | edit source]

  • Dodržování hygieny a mytí rukou.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • HORÁČEK, Jiří. Základy lékařské mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2000. sv. 1. ISBN 80-246-0006-4..
  • GOERING, Richard V a Hazel M DOCKRELL. Mimsova lékařská mikrobiologie. 5. vydání. Praha : Triton, 2016. 568 s. ISBN 978-80-7387-928-0.

Reference[edit | edit source]

  1. BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1.vydání vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 234–235. ISBN 978-80-7262-644-1.
  2. a b c GOERING, Richard V a Hazel M DOCKRELL. Mimsova lékařská mikrobiologie. 5. vydání. Praha : Triton, 2016. 568 s. s. 283. ISBN 978-80-7387-928-0.