Komplement

Z WikiSkript
Kaskádovitá aktivace komplementu

Komplement tvoří asi 30 sérových a membránových proteinů a je součástí nespecifické humorální imunitní odpovědi. Složky komplementu se kaskádovitě aktivují a tím spouštějí imunitní reakci.[1]

Komplement objevil Jules Bordet koncem 19.století, nazval ho alexin[2] .


Hlavními složkami je 9 sérových proteinů C1 − C9, dále faktory (B, D, P), inhibitory a inaktivátory (H, I). Většina jich je syntetizována v játrech, ostatní v makrofázích a fibroblastech. Různé podněty spouští kaskádovitou aktivaci jednotlivých složek.

Ústřední složkou je C3 (fragment C3b se kovalentně váže na mikrobiální povrch). Meziprodukty této kaskádovité reakce mají výrazné biologické funkce, jako jsou opsonizace a chemotaxe. Terminálním produktem kaskády je komplex proteinů C5b, C6, C7, C8, C9 nazývaný MAC (membrane attack complex). Ten perforuje cytoplasmatické membrány některých buněk a působí jejich lýzu, zabíjí je.

Hlavní funkce komplementu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Opsonizace (C3b): komplement se aktivuje po vniknutí bakterie; složka A se uvolní, B opsonizuje,
  • chemotaxe (C3a, C5a),
  • prozánětlivé funkce (C3a, C5a): anafylatoxiny (mediátory zánětu, způsobují vazodilataci, zvyšují permeabilitu cévních stěn uvolňováním histaminu),
  • osmotická lýza (C5b − C9): cytotoxické působení membranolytického komplexu.

Existují specifické receptory pro aktivované složky C3, C5. CR1-receptor se vyskytuje na erytrocytech, slouží pro transport imunokomplexu do sleziny ze tkání. Imunokomplex aktivuje komplement a naváže se na receptor B složky a je pak ve slezině odstraněn. Při poškození této funkce dochází k imunopatologickým stavům.

Některé složky komplementového systému mají význam i při jiných dějích. Imunokomplexy, obsahující C3dg, stimulují aktivaci lymfocytů. Imunokomplexy s C3b regulují transport antigenů do sleziny a uzlin. Některé komplementové receptory slouží jako adhezivní molekuly.

Inhibice komplementu inhibuje hemostázu × poranění aktivuje oba systémy současně (hemostáza zabrání vnikání dalších částí do systému).

Aktivace komplementu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Rozeznáváme 3 způsoby aktivace:

  1. alternativní cesta,
  2. lektinová cesta,
  3. klasická cesta.

Lektinová cesta je variantou klasické.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Komplement [online]. Poslední revize 2009-02-19, [cit. 2010-11-15]. <https://web.archive.org/web/20160416224313///wiki.lfp-studium.cz/index.php/Komplement>.
  2. KALOUSOVÁ, Marta. Zánět [přednáška k předmětu Patobiochemie 3, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská Univerzita Karlova]. Praha. 4.12.2015. 

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.