Nespecifická imunita

Z WikiSkript

Nespecifické imunitní mechanismy (též vrozené, přirozené, neadaptivní) jsou vrozené. To znamená, že veškeré potřebné informace jsou neměnně zapsány v DNA a přítomny už v zygotě. Nespecifická imunita odpovídá po každém setkání s „antigenem“ stejnými mechanismy, nemá paměť.

Tvoří ji především složky komplementu a fagocyty. Není zaměřena na likvidaci specifického antigenu, ale za to je velmi pohotová. Buňky se nachází neustále v krvi, takže aktivace je v případě potřeby takřka okamžitá (minuty až hodiny).

Evolučně je starší (u všech mnohobuněčných organismů v různé míře), než specifická imunita. Skládá se ze složky buněčné a humorální.

Do této skupiny se řadí i bariérové funkce těla, tj. kůži, sliznice aj. (obecně struktury zabraňující proniknutí cizorodých částic do organizmu).

Shrnutí složek přirozené imunity[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Buněčné složky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Humorální složky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Buněčná složka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Patří sem především granulocyty, makrofágy a některé lymfocyty. Lze sem také zařadit trombocyty, které ale hrají spíš vedlejší, ale ne nedůležitou, roli.

Granulocyty a makrofágy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Převážnou část buněčné složky nespecifické imunity tvoří buňky vzniklé z myeloidní řady. Patří sem buňky, které se vykazují vysokou fagocytární schopností, tedy makrofágy a neutrofilní granulocyty. Nelze opomenout ani antigen prezentující buňky, kam patří především dendritické buňky (spolupráce s T-ly) a folikulární buňky (předkládají Ag B-ly). Do této skupiny také spadají eosinofily a basofily.

Lymfocyty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Další částí jsou buňky z lymfoidní řady. Patří sem především cytotoxické NK buňky (natural killers). Někteří imunologové do této skupiny zařazují i některé B-lymfocyty a to díky jejich nezávislosti na T-lymfocytech a možnosti částečné změny své specifity při proliferaci. Jedná se o B-ly, které rozpoznávají sacharidové antigeny.

Humorální složka[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Proteiny akutní fáze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jedná se o skupinu proteinů, jejichž hladina se po aktivaci imunitního systému výrazně a poměrně rychle zvedne. Jsou sem řazeny i složky komplementu, zde jsou odděleny kvůli přehlednosti.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Proteiny akutní fáze.

Komplement[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Komplement je soubor sérových bílkovin, schopných po aktivaci navodit lýzu některých buněk.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Komplement.

Cytokiny[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Cytokiny tvoří velmi rozmanitou skupinu signálních peptidů, některé mají i hormonální funkci. Jejich produkce se výrazně mění se stupněm aktivace buňky. Zprostředkují komunikaci mezi buňkami specifické a nespecifické imunity. Dělíme je do několika podskupin:

  • interleukiny,
  • chemokiny,
  • interferony.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránkách Cytokiny, Interleukiny, Chemokiny, Interferony.

Principy nespecifických mechanismů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Identifikace patogenních vzorů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Patogeny jsou identifikovány na základě přítomnosti PAMP (Pathogen-Associated Molecular Pattern) – fylogeneticky vysoce konzervovaných struktur. Jejich nositeli jsou pouze mikroorganismy a jsou esenciální pro jejich přežití. Patří mezi ně:

Tyto vzory jsou rozpoznávány receptory PPR (Pathogen Pattern Receptor) = PRR (Pathogen Recognition Receptor). Jsou následujících typů:

  • secernovanéopsoniny (např. MBL) aktivace komplementu,
  • endocytární – na fagocytech, zprostředkovávají fagocytózu (např. MMR (manózový makrofágový receptor), MSR (makrofágový scavengerový receptor) – uklízí zbytky bakterií),
  • signální – aktivují signální dráhu vedoucí k produkci cytokinů (např. TLR (Toll-like receptor)).

Identifikace endogenních vzorů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V souvislosti s apoptózou se vystavují vzory ACAMP (Apoptotic Cell Associated Molecular Pattern) – např. fosfolipidy vnitřní vrstvy buněčné membrány. Jsou rozpoznávány receptory ACR (Apoptotic Cell Receptor), dochází k produkci spíše protizánětlivých cytokinů.

Prezentace antigenu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Antigen prezentující buňky (APCs – Antigen Presenting Cells) pohlcují antigeny, zpracovávají je v lyzosomech a prezentují na molekulách HLA II. třídy. Takto upravené jsou antigeny (resp. antigenní epitopy) předkládány spolu s kostimulačními signály T-lymfocytům.

Pozn. Je-li jakákoli buňka, nejen antigen prezentující, infikována intracelulárním parazitem, antigen se prezentuje na HLA I. třídy.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.
  • KREJSEK, Jan a Otakar KOPECKÝ. Klinická imunologie. 1. vydání. Hradec Králové : Nucleus HK, 2004. 941 s. ISBN 80-86225-50-X.
  • ŠTERZL, Ivan, et al. Základy imunologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0972-X.