Enterotoxiny

From WikiSkripta

Enterotoxiny tvoří:

  • Bacillus cereus: cereový toxin (vysoce termostabilní) – zvyšuje propustnost cév, je nekrotizující „syndrom průjmu“, požití silně kontaminované potravy.
  • Clostridium perfringens (někt. typy): enterotoxin, který je také vysoce termostabilní – zvyš. permeabilitu kapilár, „jen“ hromadění vody a NaCl v střevních kličkách, průjem (pozn. toxin D cl. perf. způsobující enterotoxémii není enterotoxin působící ve střevě ale lecitináza způsobující hemolýzu).
  • Clostridium difficile: 2 termolabilní toxiny – A enterotoxin (vodnatý, mírně hemorhagický průjem), B nekrotizující cytotoxin (působí souběžně?).
  • Staphylococcus aureus: při alimentární otravě − enterotoxin, působí jako lokální neurotoxin − stimulace viscerálních receptorů → rychlá peristaltika tj. prudké vyprázdnění, dále dráždí emetické centrum CNS tj. zvracení, může fungovat jako superantigen (jako TSST-1), způsobí šokový syndrom
  • E. coli skup. ETEC: termolabilní a termostabilní toxin − způsobuje nemoc připomínající choleru.
    • E. coli skup. EHEC: shiga-like toxin či jinak verotoxin (gen přenáší do escherichií bakteriofág).
  • Vibrio cholerae: choleragen, trvalá aktivace adenylcykl., nárůst cAMP → transport iontů do lumen střeva, voda osmoticky následuje. Výsledkem jsou stupňující se průjmy, nejprve odchází stolice pak už jen řídká tekutina obrazu „rýžového vývaru“ (vločky hlenu). Vše vede k prudké dehydrataci a smrti bez léčby.
  • Shigella dysenterie: shiga toxin, působí v tlustém střevě. Inaktivuje RNA ribosomů intoxikací buněk → zástava proteosyntézynekróza. Bacilární úplavici ovšem nepůsobí jen intoxikace, ale i vlastní invaze shigell do mukózy střeva. Shiga(like) toxin, při zanesení do krve, je vysoce specifický k epitopům na kapilárách ledvinných glomerulů – vazba → zesítění fibrinu → rozvoj HUS
  • Plesiomonas shigeloides: enterotoxin de facto podobný jako shiga like.
  • Campylobacter jejuni: enterotoxin podobný cholera like, onemocnění ovšem dáno také vlastní invazní aktivitou bacila.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.