Bakteriální gastroenteritidy

Z WikiSkript

Mezi bakteriální průjmová onemocnění patří (seřazeno podle frekvence výskytu v ČR)[1]:

Kampylobakterová enteritida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Kampylobakterová enteritida.
  • původce: Campylobacter jejuni (gramnegativní tyčky),
  • rezervoár: domácí zvířata, infikovaní lidé,
  • přenos: kontaminovanou potravou (maso),
  • inkubační doba: 2–7 dní,
  • klinický obraz: horečka, únava, bolesti svalů, vodnatý průjem, někdy s příměsí krve, křečovité bolesti břicha,
  • diagnóza: kultivace stolice na speciálních půdách,
  • léčba: symptomatická, event. makrolidy,
  • komplikace: postinfekční artritida; výjimečně orgánové postižení (hematogenní rozsev).[2][3]

Salmonelová enteritida[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Salmonelová enteritida.
  • neboli netyfová salmonelóza,
  • původce: Salmonella enteritidis, Salmonella typhimurium (gramnegativní tyčky),
  • rezervoár: hovězí dobytek, prasata, kuřata,
  • přenos: kontaminovanou potravou (vejce, maso, mléko) a pitnou vodou,
  • infekční dávka: vysoká,
  • inkubační doba: 10–12 hodin,
  • klinický obraz: zvracení, vodnaté až zelené stolice, bolesti břicha, horečka, bolesti hlavy, celková slabost,
  • diagnóza: kultivace stolice,
  • léčba: symptomatická, event. fluorochinolony (pouze u dospělých),
  • komplikace: septikémie, osteomyelitida, endokarditida, abscesy v měkkých tkáních.[2][3]

Břišní tyfus[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Břišní tyfus.
  • původce: Salmonella typhi (gramnegativní tyčka),
  • rezervoár: člověk,
  • přenos: kontaktem s nemocným nebo bacilonosičem,
  • inkubační doba: asi 2 týdny,
  • klinický obraz: plíživý začátek; horečka, únava, bolesti hlavy, otok jazyka s bělavým nebo hnědavým povlakem, krvavé průjmy či zácpa, poté stolice vzhledu hrachové kaše, splenomegalie, porucha vědomí, červenavý exantém na kůži břicha, alterace celkového stavu,
  • diagnóza: kultivace stolice,
  • léčba: symptomatická (rehydratace, korekce vnitřního prostředí) a antibiotická (ampicilin či kotrimoxazol),
  • prevence: očkování před cestou do rizikových oblastí.[3]

Shigelóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Shigellosis.
  • neboli bacilární úplavice,
  • původce: Shigella sonnei (v ČR nejčastější), Sh. flexneri, Sh. dysenteriae, Sh. boydii (gramnegativní),
  • rezervoár: člověk (nemocný či bacilonosič),
  • přenos: rukama znečištěnýma stolicí,
  • infekční dávka: velmi nízká,
  • inkubační doba: 3 dny,
  • klinický obraz: horečka, bolesti břicha, tenezmy, vodnatá stolice s hlenem a žilkami krve (akutní ulcerující kolitida),
  • diagnóza: kultivace stolice,
  • léčba: symptomatická, event. kotrimoxazol, ampicilin, u dospělých fluorochinolony (ATB vhodná jen v prvních dnech choroby); izolace,
  • komplikace: perforace tlustého střeva; meningoencefalitida, myokarditida, otitidy, pneumonie, flebitidy.[2][3]

Odkazy

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-letech-1998-2007-absolutne
  2. a b c HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 607-609. ISBN 80-7262-178-5.
  3. a b c d MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 166-169. ISBN 978-80-247-2525-3.