Terapie průjmových onemocnění

From WikiSkripta

  • Terapii zahajujeme ihned, iniciální terapie je vždy shodná.
  • Úprava vodního a minerálního metabolismu je nezbytná.
  • U mírnějších toxoinfekcí tato úprava metabolismu většinou stačí.
  • Podává se čaj i mírně oslazený, případně minerální vody bez bublinek.
  • WHO rehydratační roztok.
H2O 1 litr
NaCl 3,5 g
NaHCO3 2,5 g
KCl 1,5 g
glukóza 20 g
  • Valíkův roztok – pro děti obsahuje více glukozy, méně K a Na.
  • Pro domácí přípravu potřebujeme 4 lžíce cukru, 1 čajovou lžíci jedlé sody, ¾ čajové lžičky soli, šálek pomerančového džusu a toto vše doplníme vodou do 1 litru.
  • Těžký průběh se zvracením – u kojenců se používá nasogastrická sonda, u dospělých – i. v.
  • ATB neužíváme, pokud nemáme kauzální diagnózu.
  • Jako dezinfekci užíváme Endiaron – 3–6 tablet denně, neužíváme déle než 5–7 dní.
  • Adsorbencia – uhlí je většinou bez efektu.
  • Neužívat spazmolytika a antimotilika.

Použití antibiotik[edit | edit source]

  • Sporný účinek, nutno ZVÁŽIT léčbu: snižují počet mikrobů, neovlivní většinou délku nemoci, délku vylučování mikroba.
  • Je-li bakteriémie – ATB jsou indikována, jako prevence sepse a metastatických zánětlivých ložisek (orgánové abscesy).

Volba antibiotika :

  • ETEC – cotrimoxazol, trimethoprim;
  • EPEC – cotrimoxazol;
  • EHEC – cotrimoxazol;
  • Shigella – cotrimoxazol, ampicilin (amoxicilin je neúčinný), chinolony;
  • Campylobacter – fluorochinolony, erytromycin;
  • Salmonella – cotrimoxazol, fluorochinolony;
  • Vibrio cholerae – furazolidon (rezistence zcela výjimečně), doxycyklin, cotrimoxazol, erytromycin, norfloxacin;
  • Clostridium difficile – metronidazol, vankomycin, teikoplanin.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.
  • LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.